„Stravuji se zdravě, ale nekupuji biopotraviny, protože jim nevěřím. Myslím, že jejich kvalita je na stejné úrovni jako u normálních potravin. Sleduji různé pořady o zdravé výživě a myslím, že se jedná pouze o současný trend a kolikrát nemusí být pravda to, co prodejci biopotravin na výrobcích uvádí,“ vypověděla třeba Petra Fűhrerová z Vyškova.

Lidé zároveň nechtějí vytáhnout z peněženky několikanásobně vyšší částku, než kterou by dali za zboží neoznačené jako bio. „Biopotraviny kvalitní bezesporu jsou. Bohužel je ale nekupuji, protože jsou konkrétně ve Vyškově docela nedostupné a jejich cena je příliš vysoká,“ doplnila Vyškovanka Lenka Veselá.

Peníze hrají i podle některých farmářů zásadní roli. „Je to po téhle stránce samozřejmě hodně drahá záležitost. Navíc je to všechno u nás zatím stále hodně na začátku. Trh na to není připravený, rozjeté to prostě není,“ myslel si soukromý farmář Petr Voňka.

V regionu zemědělci nicméně bez použití chemie obdělávají například pole nad Opatovickou přehradou. „Pěstujeme biokomodity. Zaměřujeme se třeba na biošpaldu, pohanku, z kterých se pak dělá pečivo nebo nejrůznější kaše. Máme dvě stě pětatřicet hektarů v katastru Rychtářova, kde už od roku 1992 vedeme ekologický systém pěstování,“ uvedl předseda zemědělské společnosti Agros Dědice Cyril Sigmund.

I on však připustil, že je v České republice stále malý trh. „Na pole se nesmí dostat žádné hnojení, používáme mechanické vláčení nebo se vše obdělává ručně. Všechno je tak samozřejmě pracnější. Nicméně je u nás stále malý trh, aby někdo výrazněji uspěl. Drtivou většinu vyvážíme do Rakouska nebo Německa,“ doplnil Sigmund.

Přesto se najdou tací, kteří biopotraviny hájí. Třeba Michaela Rotreklová z Letonic. „Biopotraviny kupuji už zhruba rok a půl a myslím, že v této oblasti se celkem orientuji. Vím, že se jedná o úplně jinou cenovou skupinu oproti té, na kterou jsme zvyklí, ale například při koupi bio zeleniny a bio ovoce je rozdíl dost znát. Kdo nevyzkoušel, nejspíš neuvěří. U obyčejných potravin je chuť zkažená chemií oproti plné chuti biopotravin,“ myslela si Rotreklová, která věří, že se biopotraviny dostanou víc na oči.

V regionu se dá sehnat v biokvalitě i maso, třeba jehněčí. Na ekofarmě Jalový dvůr v Heršpicích například chovají desítky ovcí.

Poptávku po jehněčím v biokvalitě mají podle obchodní zástupkyně farmy Markéty Sedlinské slušnou. Zvířata musí mít stálý přístup na pastvu nebo aspoň do výběhu a dostatek místa při ustájení. „Zájem lidí je, nicméně mám určitou filosofii, které bych se ráda držela. Naše ovce žijí v přirozeném prostředí, mohou prožít šťastný život. Prostě nechceme jít cestou, kdy jsou zvířata zavřená a za celý život nespatří denní světlo,“ uvedla Sedlinská.