„Téměř pět set skautů tam sídlí v několika malých objektech po městě. Dva z tamních oddílů navíc mají přes sto členů a k dispozici mají každý větší místnost, ve které se nějak musí děti z oddílu v týdnu vystřídat. Dlouhodobě se proto snaží jednat s městem o stavbě skautského domu, kde by se všichni scházeli bez omezení a stejně tak bez většího omezení přijímat i další děti,“ upozornila mluvčí jihomoravských skautů Klára Procházková.

V současnosti podle ní od města dostali do dočasného užívání takzvaný Dvořáčkův mlýn. Ten je však pouze dočasným řešením kvůli záměru na zbudování parkoviště. Jednání s městem zatím pokračují, byť bez zásadnějšího posunu. V Blansku, ve kterém je přes osm set skautů, ještě donedávna řešili podobnou situaci.

„Měli k dispozici několik menších objektů a všechny praskaly ve švech. Podařilo se jim nicméně s městem vyjednat další menší domek do pronájmu, který aktuálně opravují, a činnost se tak rozprostře o něco více do prostoru. Ve vlastnictví nicméně nemají nic, což může být dlouhodobě nevýhodné. Kapacity každopádně aktuálně stačí,“ doplnila mluvčí.

Pomáhají i participativní rozpočty

Skoro čtyři tisíce členů z celkového počtu působí v Brně. Nejzastoupenější skupinou tam jsou skauti a skautky od šesti do patnácti let. Dospělých dobrovolníků podle statistik organizace působí v Brně přes dvanáct set, každoročně přibývají ale zejména děti a mladí lidé.

„V Brně řešíme situaci s klubovnami dlouhodobě. Některé oddíly zvažuji hledání nové klubovny, protože jim stávající přestává kapacitně stačit, nebo jinak nevyhovuje. Hezkým příkladem jsou mládežnické klubovny v Brně pod Bílou Horou, které nepatří skautům, ale z iniciativy tamního skautského střediska se na jejich přestavbu podařilo získat peníze díky úspěšnému zapojení do participativního rozpočtu města,“ komentovala situaci za brněnské skauty Iveta Hovorková.

Nastěhování do nových prostor, kde budou v nájmu, tam očekávají již letos. „Podobně situaci řešili i skauti v brněnských Tuřanech, kteří se taktéž úspěšně zapojili se svým projektem do participativního rozpočtu města Brna. Aktuálně probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby, poté město poskytne klubovnu skautům do pronájmu. Bohužel koupě vlastních prostor, nebo pozemku, kde by se dala klubovna zbudovat, je při aktuálních cenách nemovitostí v Brně pro skauty nereálná,“ dodala Hovorková.

Zájem je dlouhodobý

Graf vývoje členské základny skautu v kraji.Graf vývoje členské základny skautu v kraji.Zdroj: Graf: Junák – český skautZájem o skauting na jihu Moravy stabilně stoupá již několik let, i když ho ovlivňuje pandemie. Navzdory měsícům fungování v online formě ale přetrvává. „Skauting je primárně výchovné hnutí a nejčastěji se tak k němu dostanou lidé již na základní škole. V současné době nám ale přibývají i předškoláci. Jedním z důvodů tak vysokého zájmu může být skutečnost, že rodiče čím dál tím častěji hledají kvalitní a všestrannou volnočasovou činnost pro své děti,“ zdůraznila skautská mluvčí Procházková.

Budování a rekonstrukce kluboven však mají více důvodů. „Řada je aktuálně v naprosto nevyhovujícím stavu a na kraji životnosti. Jsme nezisková organizace a tím pádem naše příjmy plynou jen ze členských příspěvků. Není ale často v našich finančních možnostech, abychom si kompletně opravili nebo postavili nový objekt, zároveň téměř neexistují investiční dotace pro mládežnické organizace, které by toto umožňovaly,“ vysvětlila Procházková.

Možností jsou tak především dotace evropské, kde ale skauti často soutěží se spolky a organizacemi, které na psaní projektů mají zaměstnance. „U nás jsou ovšem všichni dobrovolníci a psaní i administraci projektu by tak museli dělat ve svém volném čase, zatímco často připravují program pro děti ve svém oddíle, kterých je čím dál tím více. Obecně se nám jako nejlepší řešení této situace dlouhodobě osvědčuje podpora ze strany samosprávy, která fungovala i u zmiňovaného Vyškova – skauti získali část peněz od města, část od kraje, část od Junáka a část pomocí crowdfundingové sbírky. Právě zmíněný crowdfunding je pak dalším poměrně běžným zdrojem,“ doplnila Procházková s tím, že podobným způsobem pokrývá náklady na výstavbu nové klubovny ve Střelicích u Brna.

SKAUTING V JIHOMORAVSKÉM KRAJI
V současnosti je nás na celé jižní Moravě 10 433 skautů a skautek.
Skoro čtyři tisíce připadají na Brno.Každoročně nastupuje v kraji sedm set nových členů ročně.
Zájem je hlavně v kategorii dětí od šesti do jedenácti let.
Rodiče hledají dětem volnočasové aktivity.

Ve Vyškově z nové stavby získají užitek nejen skauti. „Nabídnou své prostory i dalším organizacím a spolkům k jejich krátkodobým akcím a činnostem,“ potvrdila vyškovská místostarostka Karin Šulcová. Mimo podporu města a kraje si vyškovští skauti váží také příspěvkům v řádu stovek tisíc korun. „Děti si zaslouží lepší zázemí,“ komentovala například Kateřina Kalivodová, která se tak zařadila ke stovkám dárců přispívajících dle vlastních možností.

Například brněnské skautské středisko Kompas má oddíly v městských částech Královo Pole, Medlánky a Ivanovice. Ve všech třech místech jim klubovny přestávají kapacitně stačit a pokud budou chtít do budoucna růst, mohl by to být problém. Hlavní „základnu“ v Králově Poli mají navíc v dlouhodobém pronájmu od soukromníka.

„Vypadá to nicméně, že tento pronájem by měl v řádu několika málo let skončit a oni tak budou muset hledat jiné útočiště. V Ivanovicích je pak klubovna velmi malá a všechny děti se do ní na program nevejdou. V Medlánkách zase pořádají schůzky v centru volného času, kde současně působí ještě několik další spolků a kroužků a prostor tak mají pronajatý jen na několik hodin v týdnu,“ dodala skautská mluvčí.