Při bleskových záplavách v roce 2011 se potok vylil ještě jednou. Nyní ho má několik let ve správě Povodí Moravy a podle starosty Vladimíra Procházky se situace zlepšila. „Nechali odstranit nánosy, čistili břehy. Co se však týká komplexnější ochrany obce, po dohodě s Povodím jsme se rozhodli postavit dva suché poldry," sdělil Procházka.
Právě ve středu vedení městyse vyhodnotilo výběrové řízení na firmu, která zpracuje studii proveditelnosti výstavby nádrží na říčce Litavě a Litenčickém potoku. „Její cena se pohybuje do sto tisíc korun. Měla by ukázat, do jaké míry je projekt technicky proveditelný a jestli nevznikne problém kvůli pozemkům," vyjmenoval.
Poldry podle dřívějších odhadů vyjdou asi na deset až dvanáct milionů korun. Letos ale podle Procházky stavba nezačne. „Jakmile budeme mít studii, musíme najít možnosti, jak akci zaplatit. Určitě se neobejdeme bez dotací. A i kdybychom dosáhli na devadesát procent z částky, za dva poldry to je dva a půl milionu korun, které bychom museli dát z obecního rozpočtu. Což není zrovna málo," poznamenal starosta s tím, že plánované opatření by mělo být poslední částí protipovodňové ochrany městyse.
Jeden z poldrů bude podle jeho slov umístěný nad vodní nádrží Hlavatka, kde je most přes Litenčický potok. Druhý pravděpodobně až v katastrálním území Kožušic. „Takže bude sloužit nejen k ochraně Brankovic, ale také Malínek a Kožušic. Jakmile budeme mít studii, začneme jednat s vedením obcí," zmínil Procházka.
Vykupují pozemky
Upravit koryto Litavy ve vesnici tak, aby ji nepostihly záplavy podobné těm v roce 2010, pak nějakou dobu plánují v Hruškách. V současné době obec stále vykupuje pozemky. „A žádali jsme Jihomoravský kraj o dotaci na projektovou dokumentaci. Protipovodňová opatření by měla stát šedesát až osmdesát milionů korun. Chceme požádat o peníze z operačního programu Životní prostředí," nastínil starosta Hrušek Jan Kauf.
Ačkoliv je ochrana obyvatel před povodněmi tím hlavním, proč chtějí Hrušečtí upravit koryto Litavy, nejde o jediný důvod. Vesnice se kvůli tomu, že jedna její třetina spadá do záplavové zóny, nemůže dál rozvíjet.
I v případě sportoviště, které chtějí rozšiřovat, nebo lokality, kde má vzniknout nový dům pro starší lidi, narážejí na problém s chybějícím protipovodňovým opatřením. „Než se pustíme do těchto akcí, musíme pozemky a sportoviště dostat ze záplavové zóny," vysvětlil Kauf.
Varovný systém
Právě v Hruškách už funguje varovný protipovodňový systém, který byl loni nainstalovaný ve třinácti obcích Slavkovska sdružených do mikroregionu Ždánický les a Politaví. Letos se chtějí do projektu zapojit další čtyři vesnice regionu: Nížkovice, Němčany, Otnice a Vážany nad Litavou. Podle slov křenovického starosty, který je zároveň předsedou svazku obcí, Jaromíra Konečného, se pro ně chystá stejný projekt, jaký byl v loňském roce. „Tedy protipovodňový plán a bezdrátový rozhlas. Cenu zatím neznáme," přiblížil Konečný.
V Němčanech kromě toho, že se zapojí do systému, chystají i další opatření proti povodním. „Prostřednictvím pozemkového úřadu jsme požádali o dotace vypsané ministerstvem zemědělství na protipovodňové stavby. Cena všech, které plánujeme udělat, by se mohla vyšplhat až na třicet milionů korun. Uskutečníme je ale pouze tehdy, jestliže získáme dotace," řekl starosta Němčan Martin Krátký.