V Brně se mohou lidé prohánět na ostrých nožích hned na osmi místech. Například už druhým rokem na venkovním kluzišti za Lužánkami. „Navzdory teplému počasí jsme letos bruslení pro veřejnost zahájili už v polovině listopadu. Máme zařízení na umělý led, která fungují i při vyšších teplotách,“ řekl vedoucí kluziště za Lužánkami Zdeněk Mráz.

Na nedostatek sportovců si nemůže stěžovat. „Na začátku sice chodilo méně lidí, ale teď už máme vytížené i dopolední hodiny. V pracovních dnech přijde kolem 250 lidí, o víkendu až pět set ,“ dodal Mráz. Většina brněnských kluzišť otevřela na začátku prosince. Ode dneška se k nim připojilo i kluziště v Žabovřeskách a v pondělí ledová plocha na Kraví hoře.

Jízda bez ledu

Novinkou pro Brňany je umělé plastové kluziště na Moravském náměstí, které zpestřuje program vánočních trhů. „Chodí k nám bruslit hlavně děti, ale spíše odpoledne a o víkendu,“ řekl Roman Vojáček ze sportovního areálu Kraví hora, který se stará i o další kluziště v Brně.

Nové kluziště na Moravském náměstí, na kterém si lidé zabruslí zdarma, si vyzkoušela Brňanka Jana Blažková. „Obvykle ale s dětmi bruslíme na ploše ve Vodově ulici. Syny to baví, o prázdninách jdou i dvakrát týdně. Často také chodí bruslit se školou,“ řekla Blažková.

Zatímco v Brně si mohou bruslaři vybírat, horší to mají na venkově. Například do Dambořice na Hodonínsku, které každý rok staví kluziště, se sjíždějí lidé z širokého okolí. „Někdy může zájem lidí o bruslení jen těžko uspokojit,“ řekl starosta Dambořic Josef Kratochvíl. Na brusle tam jezdí i Roman Holeček z nedalekých Ratíškovic. „S kamarády hrajeme v Dambořicích hokej. Jezdíme také do Svatobořic na rybník,“ doplnil Holeček.

Kde mohou Jihomoravané bruslit?

Půjčovna? Málokde

Na většině kluzišť zaplatí dospělí kolem padesáti korun, děti zpravidla o dvacet korun méně. Jako službu navíc nabízejí správci ledových ploch broušení bruslí, naopak půjčovny vybavení jsou výjimka. V Brně jsou jen na kluzišti v Žabovřeskách, v Hokejové hale dětí a mládeže ve Střední ulici a pak také v Ice Areně u nákupního střediska Olympia v Modřicích u Brna.

Dopolední hodiny mají některá kluziště vyhrazené pro školy. „Jihomoravští školáci navíc mají v těchto časech bruslení v Ice Areně zadarmo,“ řekla mluvčí Olympie Adriana Zámečníková. Led školám pronajímají i kluziště na Nových sadech a za Lužánkami. Za pět set korun.

Kdo si na ledě není příliš jistý, může navštívit kurzy bruslení, které od ledna nabízí krasobruslařský klub vedle haly Rondo v Křídlovické ulici v Brně. Za třicet lekcí zaplatí zájemci dva tisíce korun.

Odbornice na dětské úrazy lékařka Bohdana Rezková upozorňuje bruslaře:

Pozor na prsty. Brusle je uřízne

Brno – Zimní radovánky na kluzišti mohou být hodně zábavné. Ale také nebezpečné. „Bruslaři si často poraní hlavu. Ohrožené jsou hlavně malé děti,“ upozorňuje odbornice na dětské úrazy z Masarykovy univerzity v Brně Bohdana Rezková.

Co všechno na ledě hrozí?
Při bruslení se lidé často zraní při pádu na led, který je velmi tvrdý. Nehrozí jen boule a zhmožděniny, v nemocnici končí i bruslaři s otřesem mozku, nebo dokonce zlomeninou lebeční kosti. Hlavně malé děti, které mají těžiště těla mnohem výše než dospělý člověk, padají hodně na hlavu. Měly by proto nosit helmy.

Brusle mají hodně ostré nože. Není to nebezpečné?

Když je na kluzišti více bruslařů, hrozí řezné či tržné rány způsobené při střetu a následném pádu několika lidí. Stává se také, že bruslař spadne, někdo mu bruslí přejede ruku a uřízne mu prsty. Lidé by si proto měli vybírat přehledná kluziště, která nejsou přeplněná. A hlavně nesmí zapomínat na pevné rukavice.

Někteří lidé dávají přednost přírodním plochám, rybníkům a přehradám. Jaká jsou tam největší rizika?

Pod bruslařem se může prolomit led. Stává se to docela často. Pád do ledové vody způsobuje podchlazení, starším lidem hrozí infarkt. Bruslař se také může snáze utopit. Pod hladinu ho táhne zimní oblečení nasáklé vodou a těžké brusle. V panice se navíc rychle vysílí. Lidé si musí hlídat tloušťku ledu. Musí mít minimálně osm centimetrů.

Je nějaká univerzální rada, jak se vyhnout úrazům na bruslích?

Lidé nesmí přeceňovat své síly a musí respektovat ostatní bruslaře. Je dobré používat vhodné chrániče a oblečení a najít si bezpečnou ledovou plochu.

Kdo chce volnost a romantiku, míří na přírodní kluziště

Blansko – Mrazivý večer. Do batohu termosku s horkým čajem, přes rameno brusle a hurá na led. Ne na zimák, kde se jezdí v rytmu hudby pořád dokola, ale na přehradu. Led je tam sice horší, osvětlení minimální, přesto na blanenskou přehradu Palava chodí každý rok zástupy lidí. Letos ale mají utrum. Nádrž je kvůli odbahnění i přes zimu vypuštěná.

Mrzí to například Jana Komínka z Blanska. „Líbí se mi na přehradě ta volnost a žádná omezení, jaká jsou na zimních stadionech. ,Palava měla vždycky své kouzlo a romantickou atmosféru. Především večer,“ rozjímá Komínek.

Na přehradě si zabruslí až za rok. „Ale chápu to. Přehrada odbahnění potřebovala a bruslit můžu přece i jinde,“ dodal Komínek. Na bruslích se dříve projel už i na řece Svitavě. „To jsme byli ještě nerozvážní puberťáci a s kamarádem jeli asi sto padesát metrů po zamrzlém náhonu. Když jsme vylézali na břeh, led se s námi probořil a namočili jsme si nohy,“ vzpomíná na dětské dobrodružství Komínek. Jako malý bruslíval i na provizorních ledových plochách mezi blanenskými paneláky.

KATERINA NENKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU