Zajistit co nejrychleji odvoz do nemocnice pro své dítě. O to usiloval minulý týden Martin Lutišan z Bučovic. Zjistil však, že jde takřka o nadlidský výkon.

Kvůli dvaačtyřicetistupňové horečce, kterou naměřil svému osmiletému synovi minulou středu ráno, se rozhodl volat na dispečink bučovické polikliniky. „Požádal jsem o sanitku. Pracovnice mi řekla, že ji nemůže poslat bez vědomí lékaře. Prý mám udělat malému zábal,“ uvedl Lutišan.

Zábal však dítěti nepomohl. Otec se proto rozhodl volat brněnskou záchrannou službu. Ani tam neuspěl. „Operátorka mi řekla, že k nám nikoho nepošle. A doporučila zábaly. To už jsem ztrácel trpělivost a zavolal bučovickou lékařku Vlastu Poláčkovou. Ta nám zajistila sanitku,“ řekl Lutišan.

Přestože lékařka vyšetřila jeho syna ještě před příjezdem svých kolegů, nedokázala říct, co je s nemocným. Redakci však uvedla, že jeho stav nebyl příliš závažný. „Na záchranku to nebylo. Protože rodina nemá auto, zavolala jsem sanitku. Kdyby vůz měli, odvezli by dítě sami,“ namítla lékařka.

Martin Lutišan však uvedl, že chlapec putoval z dětského oddělení vyškovské nemocnice na tamní jednotku intenzivní péče. Až do pondělí rodiče nevěděli, co se s jejich synem děje.

„Když ho propouštěli, řekli nám, že má salmonelózu. Ale do pondělka jsme neměli takřka žádné zprávy o jeho zdravotním stavu. Byli jsme kvůli tomu v docela velkém stresu,“ postěžoval si.

Zároveň nechápe, proč záchranka nepřijela jeho dítěti na pomoc. Po telefonu je podle něj těžké zjistit, jestli je někdo v ohrožení života nebo není. „Mému kamarádovi umřel syn, protože záchranáři pochybili. Také měl vysokou horečku. Dvaačtyřicetistupňová teplota přece může ohrozit i dospělého,“ řekl Lutišan.

Ředitel bučovické polikliniky Juraj Roháč tvrdí, že jeho podřízená postupovala správně. „Není oprávněná posílat k někomu záchranku. Mohla ho však přepojit na některého lékaře. Ale ti přicházejí až kolem osmé hodiny,“ vysvětlil.

Ředitel brněnské záchranné služby Luděk Kašparovský uvedl, že operátorka posoudí stav nemocného a pak rozhodne, zda má nárok na záchranku. „Záchranná služba jezdí k pacientům, kteří jsou v bezprostředním ohrožení života. Pokud naši zaměstnanci uznají, že stav člověka není tak závažný, poradí mu, co má dělat,“ informoval Kašparovský.