Když se místní vedení Státní bezpečnosti usadilo na začátku padesátých let i ve Vyškově, její sídlo se shodovalo s budovou národního výboru. Podle Radima Krupici, který se otázce StB na Vyškovsku věnoval ve své diplomové práci, to souviselo s tím, že preferovali větší diskrétnost. Později se měla usídlit ve vyškovském zámku. Tajná policie se stala důležitým represivním nástrojem proti skutečným i domnělým nepřátelům režimu.

Omezení ze strany bezpečnostních složek cítil v osmdesátých letech například i současný děkan římskokatolické farnosti ve Slavkově u Brna Milan Vavro. Ten tehdy ještě studoval. „Od roku 1986 jsem byl sledovaná osoba vojenskou kontrarozvědkou a státní policií,“ prozradil Vavro.

Sám přitom zatčen nebyl. Problémy však měli jeho kolegové ze semináře. „Zvali si je například na výslechy,“ sdělil Vavro.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍKPříslušníci bezpečnosti pokryli region stejně jako celou zemi sítí udavačů a provokatérů. Do této sítě se takto v roce 1953 dostal například i rodák z Holubice Bohumil Robeš. Ten si tehdy prošel hrubými metodami vyšetřovatelů StB. Dlouholetý předseda vyškovské pobočky Konfederace politických vězňů zemřel letos v únoru.

Petr Novotný je dnes vedoucí Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1989 se však tehdy jako vyškovský středoškolský student podílel na tamních demonstracích proti režimu. „Já jsem byl tehdy ještě moc mladý. Potíže jsem osobně měl jen s uniformovanými příslušníky Veřejné bezpečnosti. Nebylo to však něco, co by tehdy nezažil každý trošku divočejší adolescent,“ přiznal Novotný.

Práce tajné policie tak pro něj pochopitelně příliš viditelná nebyla. „Jak verbovala a obtěžovala Státní bezpečnost jsem se doslechl až později,“ sdělil Novotný. Byl přitom překvapený, kolik lidí se s ní dostalo do konfliktu.

Na ulici by někoho takového nepoznal. „Ostatně v listopadu a zkraje prosince 1989 se na vyškovských demonstracích pohybovali podivní lidé v civilu, o kterých jsme si mysleli, že jsou z StB,“ sdělil Novotný. Nakonec se však ukázalo, že to jsou studenti z vysoké vojenské školy.

StB sídlila v padesátých letech podle Krupici i ve Slavkově u Brna a v Bučovicích, ale pouze krátce. Slavkov a Bučovice totiž tvořily centra samostatných okresů. Se správní reformou v roce 1960 tyto okresy zanikly a přítomnost nějakých zvláštních sídel státní bezpečnosti v těchto městech přestala dávat smysl. Zanikla tedy i s nimi. „Vyškovská služebna tak získala opětovnou kontrolu nad tímto prostorem,“ uvedl Krupica.

Tak to zůstalo až do kolapsu komunistické moci.