Dvaadvacetileté sličné slečny mají obvykle zájem o módu, kosmetiku či diskotéky. Kristina Jarmarová z Rychtářova, civilním povoláním pozemková projektantka, má ale koníčka velice nezvyklého. Zabývá se „bunkrologií“. V současné době se snaží odhalit tajemství uzamčeného bunkru poblíž vyškovské místní části. Mnohé indicie naznačují, že by v něm mohly být uskladněny jedy.

Jak jste se stala bunkroložkou?
Bydlím v Rychtářově a v blízkém okolí se to bunkry jen hemží. Motám se kolem nich celý život. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se potkám i s jinými lidmi, kteří mají stejný koníček. Na ostatní jsem narazila na internetu a rozšířila si tak obzory. Průzkum bunkrů mimo vojenský prostor většinou provádím v koňském sedle, takže se mi podařilo skloubit hned dvě mé oblíbené záliby.

 

Znáte nějakou jinou ženu s podobným koníčkem?
Žádnou jinou, která by se sama od sebe věnovala bunkrům, neznám. Většinou, když už má žena zájem o bunkry, tak je to přes přítele, který tomu propadl až po uši a jí nic jiného nezbude. Moc lidí o mém koníčku neví.

 

Dá se ještě dneska najít neobjevený bunkr?
Jistě. Sami se někdy nestačíme divit. Přesto najít dvaašedesát let po válce neznámý bunkr je spíše o štěstí. I když kolega bunkrolog, profesionální voják Martin Urbánek, před několika měsíci zcela nový našel. Cíleně ho hledal několik let. Na Vyškovsku působí sdružení bunkrologů. Jednatelem jednoho z nich je právě i Martin Urbánek.

 

Jste také jeho členem?
V žádném sdružení nefiguruji a ani to nemám v plánu. Vždycky jsem si šla ráda za svým sama a bude to tak i nadále. Mám ale spoustu přátel, s kterými měníme zkušenosti a organizujeme průzkumy. Úzce spolupracuji s partou nadšenců z blízkého okolí Vyškova, kteří si dali za úkol zmapovat a zdokumentovat objekty, hlavně německé. Spousta lidí se totiž zabývá jen československými bunkry.

Do nedávné doby byly německé opomíjeny. Naše poznatky konzultujeme i s jedním nadšencem, který se zabývá německými objekty v bývalém vojenském prostoru Milostovice.

 

Kolik je asi u nás takových staveb?
Na Vyškovsku se nacházejí jak české, tak německé objekty, a to jak v dědickém vojenském prostoru, tak mimo něj. Nejznámější jsou asi v okolí Rychtářova, Podivic a Ruprechtova a jsou to jen německé objekty. Říká se jim pixle podle jejich specifického tvaru. Jsou to různě veliké betonové krychle, které připomínají krabici.

Nemáme je přesně spočítané, ale můžu říct, že zaměřeno jich máme víc jak sto. Předpokládáme, že celkem by jich mohlo být kolem stodvaceti.

 

K čemu sloužily?
Pro předválečnou československou historii byly nejvýznamnější objekty u Žárovic, které byly určené pro výcvik hraničářů, kteří měli sloužit na těžkých objektech poblíž československých hranic. Bunkry neměly pouze obrannou funkci. Ale byly to také strojovny a pozorovatelny na ovládání terčů. Většina objektů je však z válečného období. Převážně jde o německé pixle, které se nacházejí mimo vojenský prostor.

Nejčastěji spatříme větší strojovny - rozměrné objekty s dieselovými agregáty či elektromotory, pohánějící navijáky pro posun terčů. Pak jsou k vidění menší pozorovatelny - objekty až čtvercového půdorysu s jedinou pozorovací štěrbinou a ručními kladkami pro posun terčů. Ve vojenském prostoru jsou ale i poválečné prefabrikáty.

 

Prý se objevovaly i bunkry maskované jako například hospoda?
Stavby typu hospoda se vyskytovaly v okolí Podivic. Jeden míval nápis v němčině Hostinec U Zeleného věnce. Sloužil jako strojovna, z níž vojáci ovládali terče pro vojenský výcvik. Další bunkry bývaly maskované například jako kovárna, kaplička, škola a další.

 

Najdeme něco podobného i v okolí Rychtářova?
Z našich výzkumů vyplývá, že v okolí Rychtářova se pixle nemaskovaly a ani v okolí Ruprechtova jsme podobné maskování neobjevili. Ovšem některé objekty ve vojenském prostoru nesou známky maskování.

 

Vojáci asi nejsou nadšeni, že do jejich prostoru vstupují zvědavci…
Občas je s nimi problém. Platí plno přísných zásad, které musíte při průzkumu dodržovat a v žádném případě je nesmíte brát na lehkou váhu. Rozhodně nikomu nedoporučuji návštěvu vojenského prostoru bez povolení.

 

Který bunkr vás osobně nejvíc zaujal?
Ráda bych upozornila na objekt, který stojí nedaleko silnice mezi Rychtářovem a Pařezovicemi. Ten je zavařený a průzor zazděný. Místní pamětníci se dodnes přou o tom, k čemu sloužil. Máme několik verzí proč a kdy byla strojovna zavařena. Jediné, co můžeme s velkou jistotou říci, je jedna konkrétní věc, a to nápis „ASANACE JEDŮ 1984“ ve vstupní chodbě, z něhož můžeme usuzovat, že strojovna byla tohoto roku otevřená.

Důležitá je otázka, co se tam vlastně může nacházet. Od místních obyvatel máme několik verzí: sklad chemikálií firmy Hlubna, Rostex, místního zemědělského družstva anebo armády.

 

Máte kromě nápisu ještě něco, co by vaši teorii podpořilo?
Co je dále zajímavé, je kovový barel v chodbičce s neznámým obsahem. Další otázkou je, kolik takových barelů strojovna ještě může skrývat a v jakém jsou stavu. Ještě stojí za zmínku objevená ventilace, kterou lze spatřit přes netěsné dveře – původní či z dob nedávno minulých?

Pro všechny dotázané místní obyvatele je stavba vlastně taková časová bomba, která může ohrozit životní prostředí. Rádi by tuto otázku jednou pro vždy vyřešili. Kdyby někdo něco věděl s jistotou, tak bych za tyto informace byla moc ráda. Samozřejmě vítám také zprávy o jakémkoliv bunkru z okolí Vyškova. Zájemcům o tuto problematiku pak doporučuji dvojici internetových stránek VVP Dědice a Viktoria Höhe.