Počítají s tím i zástupci města. Po rozsáhlých opravách zdůrazňovali zásadní zlepšení stavebně technického stavu budovy. „Při slavnostním otevření bychom rádi uspořádali ve spolupráci se Základní uměleckou školou Vyškov nějaký koncert. Uvidíme, co nám epidemiologická situace dovolí. Do budoucna nicméně platí snaha, abychom synagogu více otevřeli lidem,“ doplnil vyškovský místostarosta Josef Kachlík.

Střešní plášť je nově z měděného plechu. Řemeslníci řešili už od minulého roku, kdy práce zahájili, bednění střechy, odvod srážkových vod nebo stav klempířských prvků. Další fáze prací se zaměří na restaurování dekorativní malby na stěnách. „S obnovou nám pomohla osmisettisícová dotace z ministerstva kultury na práce v minulém roce. Získání dalších několika set tisíc korun očekáváme i v roce letošním. Opravy včetně navýšení celkově vyšly na zhruba 4,3 milionu korun,“ vyčíslil Kachlík.

Návrh Barbary Adamčíkové.
Bývalý zámek ve Vážanech? Přednost má skládka

Budova dnes slouží potřebám Církve československé husitské podobně jako třeba další bývalá synagoga v Rousínově. „Jsem rád, že se po tolika letech oprava kostela uskutečňuje, i když byl termín dokončení oproti původním plánům stavební firmou posunutý,“ komentoval výsledky prací také tamní farář Martin Kopecký.

Zpoždění souvisí s tuhou zimou, která znemožňovala provedení nových omítek. Dalšími faktory byly nefunkční upevnění rákosu na podbití a dřevokazné houby poškozující dřevní hmotu. „Více práce spočívalo zejména ve výměně tesařských prvků, které byly skryté pod omítkou interiéru a za bedněním stropu. Jednalo se o část vnitřní pozednice sloužící jako opora ramenátům, jež tvoří tvar stropu v interiéru, a také části některých z těchto ramenátů, které napadli dřevokazní škůdci,“ vysvětlil posuny v termínech referent pro památkovou péči městského úřadu ve Vyškově Petr Bařinka.

Kulturní památka

Dnešní chrám Církve československé husitské je od loňska Národní kulturní památkou. „V modlitebně je ale zachovalá třeba takzvaná ženská galerie v podobě jakéhosi vnitřního balkonu. Připomíná její původní využití,“ přiblížil aktuální podobu interiéru třeba Marek Leznar.

Učebna výtvarné výchovy s novým osvětlením.
FOTO: Speciální osvětlení pomáhá žákům v Bučovicích se soustředěním

Samotný autor této pozoruhodné stavby je ale neznámý. Větší oprava je zaznamenaná poprvé až po požáru Vyškova v květnu 1917. Ve třicátých letech minulého století do ní město umístilo sbírky, které spadaly pod místní muzeum.

Církev československá husitská budovu získala v roce 1954. Na počátku devadesátých let došlo k opravě fasády, interiéru pak v roce 2002. V současné době je objekt ve vlastnictví města, církev jej dlouhodobě využívá na základě uzavřené smlouvy o výpůjčce.