S tím hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Budovu nabízel už ve třech kolech výběrového řízení. „První z nich bylo vypsané na přelomu května a června tohoto roku. A pak další dvě. Dosud jsme ale neobdrželi žádnou nabídku na odkoupení. Čtvrté kolo proto připravujeme na leden," informoval mluvčí úřadu Radek Ležatka.

To, že se zájemci nehrnou, může v budoucnu někomu z nich hrát do karet. Minimální kupní cena se totiž snížila v každém z kol v průměru o dvacet procent. „Pro čtvrté jsme minimální kupní cenu stanovili na zhruba jednadvacet a půl milionu korun. Což je suma, která zahrnuje také soubor movitých věcí umístěných v budově. O tu se celkově staráme, zajišťujeme pravidelné prohlídky, revize a v souvislosti s tím i drobné opravy," ujistil Ležatka.

Budoucímu kupci navíc vzkázal, že budova sice sloužila pouze k administrativním účelům, je však pro ni možné i jiné využití. Na druhou stranu musí počítat s tím, že přilehlé parkoviště mu nejspíš pane říkat nebude.

Lidé prodeji moc nevěří

Předkupní právo na něj má vyškovská radnice, které patří pozemky pod ním. „Městu toto předkupní právo nabídneme," dodal mluvčí.

Že by ale vedení Vyškova projevilo zájem o celou, byť i zlevněnou budovu, obyvatelé nepředpokládají. Zvlášť poté, co všechny úředníky sestěhovalo do zrekonstruovaného Greplova domu. „Nevěřím tomu, vždyť nechce ani Posádkový dům armády. Na co by objekt využilo? Myslím, že budeme zase jen dlouho čekat, co se s chátrajícím úřadem stane. Podobně jako s posádkovým domem," je skeptická třeba Jana Uhlířová z Vyškova.

Úřad pro zastupování státu věří, že se zájemce najde. Naděje vkládá do příštího roku. „Je cílem budovu prodat ve výběrovém řízení. A co by s ní bylo, kdyby se to nepodařilo? Nakládání s majetkem se obecně řídí zákonem o majetku státu," dodal Ležatka.