„Sestupnou tendenci měly ceny nemovitostí vlivem krize už v roce 2008. Vloni trend pokračoval. A to hlavně kvůli přístupu bankovních ústavů. Vzhledem ke krachu velkých bank ve Spojených státech se problém poskytování úvěrů přenesl i do Evropy. Banky velmi zpřísnily vstupní podmínky pro poskytování úvěrů,“ vysvětlil situaci makléř jedné vyškovské realitní kanceláře Radoslav Jelínek.

Dodal, že v roce 2008 poskytly banky a stavební spořitelny jejich klientům úvěry za téměř sto milionů. Podmínky pro poskytnutí splňovalo osm z deseti zájemců. Objem úvěrů v roce 2009 klesl zhruba o šedesát procent a úvěr dostali už jen dva až tři lidé z deseti.

Pokles obratu realitních kanceláří ve Vyškově podle Jelínka zřejmě ovlivnilo i to, že lidi uspokojila dřívější postupná privatizace obecních bytů, u movitějších zákazníků pak nová výstavba.

Tradičně nejžádanější lokalitou je okresní město a nejbližší okolí včetně místních částí Opatovice či Hamiltony, dále pak vesnice Drnovice a Luleč. Zájem je i obydlení na trase Vyškov – Brno. Naopak se velmi špatně prodávají nemovitosti směrem na Kroměříž.

Na odbyt nejdou hlavně velké byty. Lidé chtějí menší a v osobním vlastnictví, nikoli družstevní. „Své ceny si drží 2 + 1. Jsou mnohdy dražší než byty 3+1 i 4+1, samozřejmě v závislosti na lokalitě a jejich stavu,“ dodal Jelínek.

Domnívá se, že krize ještě zdaleka neustoupila. „Stále se zvyšující nezaměstnanost má vliv na velký nárůst nesplácených hypoték na nemovitosti, které pádem cen nelze prodat za cenu, za kterou je jejich majitelé původně koupili. Možná, že se začínají zmáhat fabriky, ale lidé se z krize vzpamatovávají mnohem pomaleji,“ je přesvědčený Jelínek.
Samostatnou kapitolou je obrovské zadlužení obyvatel spotřebitelskými úvěry, jejichž nesplácení vede k exekucím a dražbám domů za nízké ceny. „Situace na trhu nás přinutila pomáhat především těm, kteří mají zadlužené domy dřív, než přijde dražba,“ shrnul problematiku Jelínek.
Podle jeho kolegů z Bučovicka je situace v tamní lokalitě ještě horší. Nemovitosti se vzhledem k vyšší nezaměstnanosti a horší dopravní dostupnosti prodávají hůř. Navíc se většina majitelů nesmířila s tím, že by měla nabídku snížit a majetek by jim tak měl protéct mezi prsty. Ceny se tak snaží stále držet co nejvýš a tím se vzdalují tržní realitě. Konečné ceny jsou pak významně nižší, zvlášť pokud je majitel prodává v tísni.
Ceny mnoha prodávaných nemovitostí uváděné v inzerci realitních kanceláří jsou jen nereálným přáním prodávajících.

Zatímco na Koryčansku se podle makléřky prodává byt 3 + 1 i za sedm set tisíc korun, majitelé z Bučovicka se snaží udržet i milion a tři sta tisíc.
Lidé to potvrzují. „Prodávám byt ve Vyškově 2+1 bez pomoci realitní kanceláře. Myslím si, že cena 1,6 milionu korun je reálná,“ je přesvědčený muž, který si nepřál uvést své jméno, redakce ho však zná.
Kupci ale mají jinou představu. „Koupím byt 3+1 do ceny 1,3 milionu,“ hlásí například inzerát ve Vyškovském deníku.

Méně bytů a domů se prodává také na Slavkovsku. „Momentálně u nás převládá zájem o pronájmy,“ řekla Veronika Schürgerová ze slavkovské realitní kanceláře. Podle jejích slov někteří lidé vyčkávají s nákupem, až špatné období pomine.

Slavkov si udržuje vyšší ceny. „U bytů se ceny drží vysoko, i když v některých případech klesly až o dvě stě tisíc. U rodinných domů si majitelé zpočátku nasadí až neprodejné ceny, ale časem jsou nucení jít dolů. Ve finále prodají dům až o půl milionu levněji,“ doplnila Schürgerová.