Rolník Karel Janovský chce na své farmě v Černčíně postavit bioplynovou stanici, která má vyrábět vyrábět elektřinu z kukuřičné siláže a hnoje. Ve vesnici to nadělalo pořádný rozruch. Místní vyděsilo, že zařízení denně pohltí takřka sto tun kejdy a mrvy nemluvě o siláži. Bojí se zápachu, špíny a zhoustnutí dopravy.

„Jsem zásadně proti tomu, aby tu bioplynová stanice stála. Není jasné, kde a jak chce Janovský likvidovat odpad, jenž vznikne při jejím provozu. Nejsem vyloženě proti bioplynu. V tomto případě ale nemám důvěru v to, že podnikatel dodrží všechny deklarované technologie,“ prohlásil například Václav Krč z Černčína. Stejného názoru je celá jeho rodina.

A nejsou zdaleka sami. „Kousek od plánované stanice stavím rodinný dům. Bojím se zápachu. V těchto místech často vanou severní větry. To znamená, že smrad půjde do celé vesnice. Bude tam muset mít obrovské skladovací jímky a ty vonět nebudou. Navíc tam budou jezdit nákladní auta, a to znamená špínu a hluk,“ svěřil se zase třeba Zbyněk Žáček.

Podobné obavy má Dáša Milfortová. „Stěhovala jsem se na vesnici kvůli čistému vzduchu a klidu. Nechci tu náklaďáky a smrad,“ uvedla Milfortová.

Spolu s Milanem Oršelem poukázali na to, že bioplynová stanice není jen problém Černčína. „Díky jihozápadním a severním větrům půjde zápach také do Bučovic, hlavně do Hájku a sídliště U škol. Mezi Bučovicemi a Černčínem se navíc plánuje výstavba rodinných domů. Moc dobře vím, jaký puch bioplynová stanice vydává. Jako vedoucí prodeje jsem neustále na cestách. Třeba ve Vítkově u Opavy, kde stanice stojí, je to něco příšerného. V Evropské unii taková zařízení staví pět kilometrů od zástavby a tady bude přímo ve vesnici,“ poznamenal Oršel.

Karel Janovský obavy svých sousedů vyvrací. „Splním všechny podmínky dané zákonem. Udělám vše pro to, aby bioplynová stanice nezapáchala. Když se použijí správné, úplně nové, technologie, tak žádný zápach nevzniká. Dopravu bych vedl mimo dědinu nebo by se hnůj vozil v kontejnerech, takže by stejně nesmrděl,“ tvrdil Janovský.

Sám přitom ale zpochybnil některé údaje v podkladech ke svému záměru, který adresoval příslušným úřadům.

Podle něj bioplynová stanice spotřebuje jen asi polovinu z plánovaných sto dvaceti tun surovin denně. Záměr předpokládá provoz pouze dvou nákladních aut denně. Na dotaz Vyškovských novin, jak by mohla přepravit devadesát tun hnoje za den, odhadl počet vozů na čtyři. S tím, že půjde o traktory s návěsy.

Janovský každopádně vyloučil, že by v bioplynové stanici zpracovával mršiny zvířat. Právě toho se někteří obyvatelé Černčína rovněž obávají.

Plánem na stavbu bioplynové stanice v Černčíně se nyní zabývají úředníci krajského úřadu. „K záměru na stavbu bioplynové stanice je možné uplatnit písemné připomínky u odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Zhruba do měsíce vydá závěr zjišťovacího řízení. Jeho výsledek nelze předjímat,“ objasnil Jiří Klement z oddělení informací a styku s veřejností jihomoravského krajského úřadu. Doplnil, že o povolení ke stavbě továrny bude nakonec rozhodovat stavební úřad v Bučovicích.

O bioplynové stanici měl včera večer jednat rovněž osadní výbor v Černčíně. Do uzávěrky tohoto vydání Vyškovských novin nebylo možné jeho stanovisko zařadit, přineseme ho tedy v nejbližším možném termínu ve Vyškovském Deníku.

V okrese už staví bioplynovou stanici zemědělec František Bureš. Ta má ale využívat jen kukuřičnou siláž v množství zhruba pětadvaceti tun denně. Dodávat jí hodlá stejně jako Janovský do sítě E.ON. Další zařízení chce budovat také firma Respono, která se zabývá svozem a likvidací odpadu.