Dlouhodobé sucho v zimě i na jaře nedávné deště už nezachrání. Alespoň ne v případě pšenice nebo řepky na polích regionu. Někteří zemědělci z Vyškovska tak přijdou až o polovinu své úrody. „Červencový déšť už výnos u obilí a řepky nezvedne. Pomůže nám jedině u kukuřice a slunečnice," potvrdil černý scénář hrušecký zemědělec Petr Kučera.

Situace na polích je na celém Vyškovsku podobná. „Od začátku roku bylo extrémní sucho, jak v zimě, tak i na jaře. Poznamenalo to celou úrodu. Letos počítáme s polovičním výnosem. Nejhůře jsou na tom ozimy, řepka a pšenice, z nich bude výnos nejhorší," podotkl soukromý zemědělec z Vážan nad Litavou Jiří Hložek.

Hlavní komplikací je pro zemědělce nízký a velmi řídký vzrůst plodin. Mezi ně se totiž při sklízení dostane rychle rostoucí plevel a úrodu tím znehodnotí. „Celkově je porost plodin o polovinu nižší než loni, což pro nás znamená menší konkurenceschop­nost. Tu způsobují plevele, které kvůli posledním dešťům povyrostly, proto teď proti nim děláme další chemické ošetření. Tento rok už podruhé a nejsme jediní. Zvyšuje nám to náklady na dvojnásobek, přitom výnos z letošní úrody klesá," popsal současný stav na polích Hložek.

Podobně jsou na tom i v okolí Nížkovic. „Úroda bude nízká. Na jihu republiky blízko Slovenska to vypadá na dvě až tři tuny pšenice z hektaru. U nás to bude nejspíš o něco lepší, ale také žádná sláva. Stále do polí jen investujeme peníze navíc," posteskl si agronom nížkovické Agrie Ivan Sedlák.

Dalším problémem, který ztěžuje zemědělcům práci, jsou živočišní škůdci. Jedná se hlavně o mšice v obilninách a bělomorku kapustovou na řepce. Škůdci napadli plodiny hlavně v červnu.

Překvapili agronomy především svým enormním množstvím. „Bylo jich dvakrát až třikrát víc než v minulých letech," komentoval jejich výskyt Hložek. Nejen drobní škůdci ale trápí pěstitele. Mezi ty větší se počítají i divoká prasata, která se schovávají na poli ve vyšším porostu, kde rozrývají půdu, nebo v lese. „Houbaři svou hlučností většinou vyženou divoká prasata z lesa na naše pozemky podél něj, kde nám zvířata nadělají největší škody," připomněl další problém Sedlák.

Lidé jsou však podle něj k agronomům víc ohleduplní a přes pole s vyšším porostem plodin nechodí ani nejezdí. „Motorkáři se po poli sem tam projedou většinou ze začátku, než osivo povyroste. Potom tam už naštěstí nevkročí," komentoval Hložek. Pole hrášku, slunečnic nebo kukuřice někdy lidi zláká k občasným krádežím. „Lidé nám chodí na hrášek, ale škody jsou z toho minimální," pousmál se.

Letošní počasí sice rolníkům nepřeje, žně pro ně však oproti loňsku začnou v obvyklou dobu. Někteří chtěli dokonce začít s prací na polích o něco dříve. „Vypadalo to, že žně začnou hned z počátku července. Nakonec je zahájíme příští týden, a to kvůli dešťům. Teď už jen čekáme na uschnutí půdy, abychom mohli se stroji vyjet na pole," dodal Kučera.

MARTINA JAROŠOVÁ