Jako denní příděl jídla hrst červů. I tak může jednou vypadat jídelníček dospělého člověka u nás. O tom, co konzumace hmyzu obnáší a jak ho správně připravit, seznámí zájemce na Rychtě v Krásensku. Je pátek večer a očekávání vrcholí.

„Musíme vás upozornit, že hmyz u nás není registrovaný jako jídlo. Ačkoli na jiných kontinentech není na talíři ničím neobvyklým, Evropa zatím nemá v tomto ohledu zavedenou legislativu. Výzkum možnosti konzumace hmyzu ale intenzivně probíhá na Mendlově univerzitě v Brně, takže se snad brzo nějakého uzákonění dočkáme," naznačuje na úvod krásenského setkání David Švejnoha.

Možná i proto se v sále sešla hezká řádka těch, kterým chybějící legislativa nevadí. Lidé si zatím trochu s obavami prohlíží kroutící se larvy potemníků v plastových dozách nebo naopak strnule vypadající cvrčky.

Hrozba alergiků

Ne všichni příchozí ale chtějí hmyz skutečně ochutnat. „Přijela jsem z Klatov navštívit vnučku. Na předešlou přednášku jsme šly spolu. Jíst brouky nehodlám. Obávám se alergie na chitin," naznačuje návštěvnice Marie Teherová.

Právě alergie je jediným důvodem, proč se konzumaci hmyzu vyhýbat. „Samozřejmě nikdo dopředu neví, zda je na hmyz alergický. Většinou se proto ptáme na alergii na mořské plody. Ty totiž obsahují podobné látky, takže kdo měl někdy alergickou reakci na ně, bude ji mít velmi pravděpodobně také na hmyz," konstatuje Švejnoha.

To jeho kolega už příchozí seznamuje s některými zásadami pro samotnou konzumaci. „Je důležité vědět, odkud hmyz pochází. Je dobré vybrat si farmu a potom se důkladně informovat, v jakých podmínkách drobní tvorové žijí a čím jsou krmení. Když se někdo rozhodne ke koupi, nejdřív by měl hmyz krmit dva dny přírodním materiálem. Třeba otrubami nebo jablky, potom je třeba nechat je dva dny hladovět, aby se jim pročistil trávící systém. Pak už jsou připravení," vysvětluje Milan Václavík, který netradiční jídla vařil.

Příprava brouků trvá jen chvilku, proto se už začínají hlásit ti nejodvážnější. Z asi osmdesáti návštěvníků je to dobrá polovina. „Asi vyzkouším cvrčka. Přece jen mi přijde přijatelnější než slizce působící červ," plánuje středoškolačka Kateřina Patloková z Ostrova u Macochy, která na Rychtu jezdí pravidelně.

Organizátoři akce vidí v jezení hmyzu velkou budoucnost. „Co se týče proteinů, kupříkladu rovnokřídlý hmyz, jako jsou cvrčci nebo sarančata, je mnohem kaloričtější než třeba bůček. Dospělému osmdesátikilovému muži by stačila jako denní příděl rovná hrst cvrčků. Výhodou hmyzu je navíc mnohem vyšší hospodárnost chovu. Nemusí pít, stačí mu voda z potravy, což je výhodou v suchých oblastech. Navíc třeba oproti hovězímu dobytku toho podstatně méně sežere, abychom získali potravu o stejné energetické hodnotě," připomíná Švejnoha.

Konec zajímavostí, kuchař přistupuje k přípravě. „Nejdřív larvy potemníků spařím horkou vodou, čímž je okamžitě usmrtím. Je to mnohem lepší než jim třeba usekávat hlavičky. Spařením ovšem přijdeme o výrazný kus chuti, protože ta je právě na povrchu jejich těl. Bez koření by tak usmažení červy byli nevýrazní. Obecně lze ale říci, že hmyz chutná po stravě, kterou žral. Pokud chci mít červy chutnající po jahodách, nakrmím je jahodami," doporučuje kuchař, zatímco spařené červy sype na pánev.

Popcorn z kina?

K jejich usmažení stačí opravdu jen malá chvilka, takže zanedlouho už všichni zájemci vkládají do úst křupavé kousky. „Chutnají jako něco mezi škvarky a popcornem. Čekal jsem, že to bude mnohem horší. Jako běžnou součást jídelníčku si je ale stejně úplně představit neumím," kroutí hlavou například Jan Šíbl, z Krásenska.

To organizátorka akce Martina Nejezchlebová z Rychty už měla před dnešním večerem premiéru za sebou. „S konzumací už mám zkušenosti. Nejvíc jsem si oblíbila cvrčky namočené v karamelu," svěřuje se Nejezchlebová. U hmyzu však krásenské Oslavy podzimu zdaleka nekončí. Právě naopak.