VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi do sebe cpou bílé mouky strašně moc

Vyškov /ROZHOVOR/ – Jmenuje se Bui Hai Yen. Přátelé a známí jí oslovují jako Danu. Momentálně pomáhá v obchodě své maminky ve Vyškově. Plány do budoucna má ovšem úplně jiné.

3.2.2010 1
SDÍLEJ:

Bui Hai Yen se ve Vyškově cítí být domaFoto: DENÍK/Michal Sklenář

Jak jste se dostala do Vyškova?
Narodila jsem se ve Varnsdorfu, u německého pohraničí. Když mi byly dva roky, tak jsme odletěli s rodiči do Vietnamu. Žili jsme v Hanoji, která leží na severu země. V mých devíti letech jsme se vrátili zpátky. Nakonec jsme si vybrali právě Vyškov.

Co vás přimělo k tomu se vrátit?
Určitě možnost si vydělat lepší peníze a hlavně budoucnost pro děti. Rodiče věděli, že někde za hranicemi Vietnamu je měna, která je silnější, a ke které se nepřichází tak těžce. A že díky ní mohou svým dětem nabídnout něco úplně jiného, než měli oni sami.

Jak to bylo u vás po návratu s jazykovou bariérou?
Už si na to ani moc nevzpomínám. Pár slovíček jsem předtím pochytila, ale po příjezdu z Vietnamu jsem uměla jen jedno jediné slovo, babička. Ale učila jsem se poměrně rychle. Když jsme byli s mamkou třeba na nákupu a já zaslechla nějaké slovo nebo větu od kolemjdoucích, zeptala jsem se mamky, co to znamená. A ona mi ho vysvětlila. Dost času jsem navíc trávila s chůvou, která mě ke komunikaci donutila. Prvně jsem se bránila, ale teď na to ráda vzpomínám. Navíc to bylo na venkově, což mi taky pomohlo poznat něco nového. Pak samozřejmě přišli první kamarádi a celé to bylo den ode dne lepší. Až když jsem byla starší a otočila se zpátky, uvědomila jsem si, jak rychle jsem se řeč naučila. A nemyslím jen základní slovní zásobu, ale také vyjadřovací schopnosti, skladbu věty nebo intonaci.

Jak vypadaly Vaše začátky ve škole?
Nastoupila jsem do Základní školy v Nádražní ulici ve Vyškově v deseti letech, což odpovídalo čtvrté třídě. Bez znalosti češtiny to bylo těžké, proto jsem byla o dva roky přesunuta zpátky. Takže jsem byla ve třídě vždy nejstarší. Střední školu jsem dělala v Lomnici u Tišnova se zaměřením na hotelnictví a turismus, kde jsem i úspěšně odmaturovala. Pak jsem rok studovala angličtinu s němčinou. Z té jsem udělala státnice.

Poznala jste život ve Vietnamu, teď žijete tady. Co nejvíc vás po návratu šokovalo?
To je jednoduché. Jak na mě lidi vyloženě zírali. A to jsem byla malá, kdy si leccos neuvědomujete. A stejně si to vybavuji. Ale že zírají i dneska, po tolika letech, to už stojí za zamyšlení. Ve Vietnamu žije kromě Američanů spousta Evropanů, zvlášť Francouzů. Jenže nikdo z lidí na ně nezírá. Vietnamci s nimi normálně vycházejí, slušně se pozdraví, diskutují s nimi, chodí za nimi a dávají jim ochutnat nějakou tamní specialitu.

Určitě přišlo i nějaké pozitivní zjištění.
Pozitivně mě překvapilo, jak je život tady ve střední Evropě uvolněný, co se vztahů týče. Když je nějaký problém mezi dvěma lidmi, tak jej dokáží vyřešit. Sednou si a nedorozumění je pryč. Ve Vietnamu si lidé nikdy nevyloží karty na stůl. Tam je kladen strašný důraz na hierarchii. Ten starší má vždycky pravdu, i když v právu je ten mladší. Na jeho názor není nikdo zvědavý. Mladší ani nemá nárok staršího oslovit, a napjatou situaci vyřešit.

Jak vás tak poslouchám, tak máte určitě nějaké větší ambice?
Momentálně pracuji v obchodu své maminky. Ambice v tomto oboru ale nemám žádné. Teď to beru jako provizorní záležitost. Chci být užitečná. Mám možnost své matce pomoct, neberu to jako práci, ale jako samozřejmost. Představy do budoucna určitě mám, ale nerada bych o nich mluvila, protože se bojím, že bych je tím zakřikla.

Proč jste nakonec volili s rodiči město Vyškov?
Chtěli jsme být v menším městě. Je snazší si tu získat okruh zákazníků, kteří se k nám rádi vracejí.

Jak byste porovnala jídlo u nás a ve Vietnamu?
Samozřejmě základem ve Vietnamu je rýže. Ale rýže nadýchaná, chutná. To se nedá s tou českou porovnat. Každý máme mističku a okolo po stole je obrovské množství jiných surovin, s kterými rýži kombinujeme. Ta tabule je bohatší, pestřejší. Máme dušené, pečené nebo třeba orestované maso, ryby, zeleninu, vajíčka. Doma vaříme vietnamská jídla, stejně jako ta česká nebo evropská. Jídlo je o umění, o fantazii. Českou kuchyni mám ráda, ale třeba knedlo vepřo zelo mi stačí jednou do roka. I přesto, že mi chutná. Právě oblibu knedlíků v Česku ale vůbec nechápu. Češi do sebe bílé mouky cpou strašně moc a pak se diví.

Co vy a víra?
Maminka je buddhistka. Musím přiznat, že mě buddhismus začíná stále více oslovovat a dokáži si představit, že mu jednou budu více nakloněna. Křesťanství mě nikdy zvlášť neoslovilo, spousta Vietnamců kromě buddhismu vyznává také hinduismus. Křesťanství je tam až na třetím místě.

Nabízí se tedy otázka co vy a křesťanské svátky. Slavíte třeba Vánoce?
Vánoce slavíme, ale spíš symbolicky. V dětství mě mrzelo, když se spolužačky chlubily tím, co dostaly a já to neznala. Teď mám ráda zvlášť tu atmosféru s Vánoci spojenou. Doma máme normálně stromeček, dárky. Je to především kvůli mé mladší sestře, která to vnímá úplně jinak než třeba já před lety.

Přesto se musím zeptat, cítíte se být více Vietnamkou nebo Češkou?
No, tak to je těžké. Patřím k druhé generaci, prakticky jsem vyrostla tady v České republice. Moje malá sestřička to má snazší. Já jsem stále na vážkách, líbí se mi od každé kultury něco. Ale určitě hodlám v Česku zůstat. Mám tu zázemí, rodinu a přítele.

Určitě jste se i ve Vyškově kvůli svému vzhledu a původu setkala se nějakou negativní reakcí. Jak vnímáte pojem rasismus?
Rasismus nejde definovat jedním slovem. O rasismu se tu hodně mluví, ale nikdo se nad významem toho slova pořádně nezamyslí. Můžu mít souseda, který je třeba fialový, ale především je slušný, čistotný a milý. A pak jiného souseda, který je stejný jako já, ale chová se naprosto nemístně. Stačí se podívat na vztahy mezi lidmi na různých panelákových sídlištích. To jsou takové včelí úly, se vším tím bzukotem a shonem, který k tomu patří. Obrovská anonymita, mnohdy nijaké vztahy. Je hloupost, že pro někoho jiné národnosti nejsou stejně hodnotné. Spousta lidí se distancuje od rasismu, ale stejně se staví na stranu třeba proti Rómům.

Asi jste se s rasismem setkala tváří v tvář?
Bohužel ano. Třikrát jsem čelila fyzickému napadení. A vždycky to bylo naprosto zbytečné. Nesmutnější je, že třeba v jednom případě jedna holka vyprovokovala další dívky k fyzickému útoku a díky mému vzhledu to pak bylo snadné. „Jsi šikmooká, tak se nic neděje,“ slýchávala jsem tehdy. Rasismus je o averzi. Vždycky se sama sebe ptám, proč rasista vyhledává jinou rasu, když ji samotnou a její přítomnost tak nesnáší?

Mluvila jste o příteli. Jak se s vaším původem vyrovnával on?
Jsme spolu opravdu dlouho. Samozřejmě si prožil své. Díky našemu vztahu poznal úplně jinou mentalitu. Zjistil také, kdo v jeho okolí skutečně za něco stojí. Jeho skuteční kamarádi zůstali, s těmi ostatními se přestal stýkat. Moc dobře věděl, do čeho jde. A myslím, že je za to rád.

Kdo je Bui Hai Yen?

* Nechává si říkat Dana. Bydlí a pracuje ve Vyškově.
* Je jí 22 let.
* Mluví plynule anglicky, německy a vietnamsky. Česky hovoří lépe než kdejaký Čech. O tom svědčí i skutečnost, že v dětství zpívala ve sboru české lidové písně.
* Nebojí se mluvit otevřeně o svém původu, o svých snech naopak mlčí.
* Ráda se podívá na artový film.
* Přestože si ráda poslechne hip-hop, nepohrdne ani hlasem Edith Piaf nebo Elly Fitzgerald.

Autor: Michal Kočí

3.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Obchod Pokladní 16 000 Kč

Pokladníci v prodejnách Pokladní na čerpací stanici. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 24000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání vyučení, SŠ s maturitou výhodou, praxe a práce s pokladnou výhodou, komunikační dovednosti, příjemné vystupování, POPIS PRÁCE: PP na dobu neurčitou, nástup možný ihned, místo výkonu práce ČS Shell, 12 hodinové směny, noční provoz, vhodné i pro absolventy, ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: motivační odměny, KONTAKT: Domanská Jiřina, tel.: 605 578 230. Pracoviště: Simona žilková vyškov i, Brněnská, č.p. 472, 682 01 Vyškov 1. Informace: Jiřina Domanská, +420 605 578 230.

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 17 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečníci. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Požadavky: vzdělání vyučení nebo vyučení s maturitou, obor zámečník, praxe výhodou, svářečský průkaz, ŘP sk. B, Popis práce: výroba kovových dílů-svařenců podle výkresové dokumentace, občasná montáž kovových zařízení u zákazníka v ČR a SR, PP na dobu neurčitou, fyzicky náročná práce, vhodné i pro absolventy, Kontakt: Ing. Jakubčíková, tel: 739 069 991, doba k zastižení 6:30-16 hod. Pracoviště: Format 1 spol. s r.o., Mlýnská, č.p. 84, 683 52 Křenovice u Slavkova. Informace: Lucie Jakubčíková, +420 739 069 991.

Výroba - Výroba Montážní dělník 18 000 Kč

Montážní dělníci elektrických a energetických zařízení Navíječ/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: vzdělání vyučení, manuální zručnost, zodpovědnost, pečlivost, flexibilita, Popis práce: PP na dobu určitou s možností prodloužení na neurčito, navíjení proudových a napěťových transformátorů, přípravné práce (skládání plastových pouzder), pracovní doba: 5.30-13.45 hod, 13.45-22.00 hod, dvousměnný provoz, vhodné i pro absolventy, Kontakt: Boháčková Ludmila, tel: 515 200 339, 8-16 hod, e-mail: bohackova@kpbintra.cz. Pracoviště: Kpb intra s.r.o., Ždánská, č.p. 477, 685 01 Bučovice. Informace: Ludmila Boháčková, +420 517 380 388.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 17 250 Kč

Prodavači smíšeného zboží Pokladní, prodavač/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17250 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání nerozhoduje, POPIS PRÁCE: PP na dobu neurčitou, nástup možný ihned, zkrácený úvazek 32,5 hod/týden, ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: stravenky, 5 týdnů dovolené, příspěvek na penzijní připojištění, vánoční poukázky, benefitní cafeterie, KONTAKT: Zezulová Radomíra, tel.: 725 705 150, e-mail: zezulova@penny.cz. Pracoviště: Penny market s.r.o. - provozovna slavkov u brna, Špitálská, č.p. 754, 684 01 Slavkov u Brna. Informace: Radomíra Zezulová, +420 725 705 150.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zarážání hory. Ilustrační foto.

Hory letos zarazí vinaři se zpožděním, zato s burčákem

Ilustrační foto
19

Do Vyškova míří tisíce punkerů. Město bude opět Pod Parou

Obnova Kalvárie začne na podzim. Zatím kácí smrky napadené kůrovcem

Bučovice – Kalvárii, oblíbený bučovický lesopark u škol, už zanedlouho zvelebí. Lidé si odpočinou v altáncích, projdou se po opravených cestách. Sucho jim však práce lehce zkomplikuje.

Stříkačky stříkaly u Stříbrných stěn a cizinci kopali bezbranného: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 15. srpna 2018.

Krumlov? Koncentrační tábor pro Němce, vzpomínají pamětníci poválečného odsunu

Znojmo - Jihomoravští Němci vydali své vzpomínky na poválečné vyhnání z let 1945 – 1946. Publikaci v úterý vpodvečer představili zaplněnému sálu Znojemské Besedy. Přišli politici, členové spolků i běžní lidé, kteří se zajímají o historii.

Záchranáři odrodili dvě miminka v jeden den. Nádherná služba, rozplývali se

Hodonínsko – Matěj a Mato. Dva chlapečci, kterým ve středu pomohli na svět jihomoravští záchranáři na Hodonínsku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT