„Nehlásí nám to. Prostě dorazí, až budou mít čas. Venku je pěkně, předpokládám, že toho ještě chtějí využít a přijdou až navečer," odhaduje zástupkyně přednosty vojenského újezdu a zapisovatelka Emília Šebestová.

Volebním komisařům tak nezbývá, než si dlouhé chvíle nějak krátit. Nejčastěji povídáním a vzpomínáním. „Ještě před pár lety do vojenského újezdu Březina spadalo několikanásobně víc lidí. Zapisovatelku tady dělám řadu let. Co si pamatuji, měli jsme i osm voličů. Nejdřív se odstěhovali dva, potom čtyřčlenná rodina," vzpomíná Šebestová.

Zbylí dva obyvatelé podle jejích slov nejsou v příbuzenském rodinném vztahu a vzhledem k tomu, že Březina zaujímá obrovský prostor, nejde ani o sousedy. „Takže spolu určitě nedojdou. Jeden to sem má asi dvacet kilometrů, druhý pětatřicet. Ale postupně se jim přibližujeme. Kdysi byla volební místnost poblíž vyškovského nádraží, potom v Posádkovém domě armády. Od té doby, co ho armáda přestala využívat, máme komisi v kasárnách," přibližuje zapisovatelka.

Letos je komise sestavená ze tří žen a jednoho mladíka. „Líbí se mi tady. Dámy si myslí, že mě z nich, nebo spíš jejich povídání, bude brzy bolet hlava. Ale mám s sebou sluchátka, tak to asi nebude tak hrozné," vtipkuje člen komise Jan Malaník. K dispozici je v místnosti také wi-fi připojení, takže si může čekání na voliče zkrátit i surfováním na internetu.

Všichni pak po očku sledují televizi, která je také v místnosti k mání. „Teď jsem chtěla říct – podívejte, kolik je tam lidí! To se nám tady nestane," reaguje Šebestová se smíchem na záběr z volební místnosti, která se těší mnohem většímu počtu zapsaných voličů. Víc než dva ovšem do okrsku číslo 1, kterým je Březina, přijít můžou, a to díky voličským průkazům. Svůj hlas už tak odevzdala jeho zapisovatelka a chystá se k tomu i další z členek. „Trvalé bydliště mám v Uherském Hradišti. Tam bych vzhledem k tomu, že sedím v Březině, rozhodně odvolit nestihla," vysvětluje předsedkyně komise Erika Cetkovská.