I navzdory tomu, že kameny jsou nyní zpět na místě. Vytáhli je dědičtí sokoli. „Nevíme, kdo to měl na svědomí. Ale vzhledem k podezření, že to mohl udělat někdo od nás, jsme je nechali vytáhnout. Abychom předešli dalším sporům," nastínil místopředseda dědických sokolů Petr Hűbner.

Dalším z podnětů pro Krutílkovu žádost o odstranění cesty byl i fakt, že stavební úřad ve Vyškově informoval o tom, že se k cestě nedochovala žádná povolovací dokumentace. „Minulý týden jsem podal podnět k zahájení řízení o odstranění stavby. Z květnového dopisu stavebního úřadu vyplývá, že se v jeho archivu nepodařilo dohledat žádné dokumenty k výstavbě komunikace. Vnímám ji tedy jako černou. Jsem překvapený, že se tím město netají," zmínil Krutílek s tím, že pozemky pod cestou chce využívat pro zemědělské účely.

Už nyní předpokládá, že věc půjde k soudu. „Ale mluvil jsem se svou právničkou a ta tvrdí, že by neměl být problém náš záměr prosadit. Zákon by měl platit pro každého. Cesta navíc nedodržuje žádné normy, například nevyhovuje tloušťka svrchní vrstvy," poukázal zemědělec.

Pokud by cesta v budoucnu skutečně zmizela, způsobí to vrásky na čele například zahrádkářům. Je totiž přístupovou k tamní kolonii. „Museli by využívat cestu z Opatovic. Jak k tomu lidé přijdou? Jakékoliv spory by se neměly řešit přes obyvatele, kteří s nimi nemají nic společného. Už jsem nerozuměl tomu, když na ni pan Krutílek umístil balvany. A celou ji odstranit už je podle mě extrém," byl rozhořčený předseda osadního výboru ve vyškovské místní části Dědice Jiří Wasserburger.

Vyškovská radnice je ale optimistická. Odbor dopravy jako speciální úřad pro cesty nepovažuje zpevněnou cestu za černou stavbu, ačkoliv se nedochovaly doklady o povolení. „Je podstatné, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci a není v tomto případě důležité, jestli je tam stavba či nikoliv. Pan Krutílek tedy nemůže bránit průjezdu a průchodu, ať je to po zpevněném asfaltovém povrchu, nebo po uježděné polní cestě," vysvětlil vedoucí odboru kanceláře starosty a tajemníka Stanislav Kolařík.

Také sokoli se toho, že se nedostanou na fotbalové hřiště, nebojí. „Při výměně pozemků jsme nechali zřídit věcné břemeno. To znamená, že nás díky němu na hřiště pustit musí," přiblížil Hűbner.

I přesto se ale problémům nevyhnou. Krutílek má totiž v plánu požádat sokoly o oplocení celého areálu hřiště. „Tak aby ke mně nelétaly žádné balony a nikdo tam nemohl chodit. Stává se, že jsem na zahradě a fotbalový balon letí až za mě. Přijde si pro něj dospělý muž a ani nepozdraví. A chodí po mých pozemcích," zlobil se Krutílek.

Místopředseda sokolů uznal, že v tom má zemědělec pravdu. „Pokud s ním nebudou fotbalisté vycházet, bude je to stát obrovské peníze. Bezpochyby bychom je po nich na oplocení chtěli. Zatím nás o to nepožádal, ale prý o tom uvažuje. A pokud požádá soudní cestou, budeme k tomu donucení," dodal Hűbner.