Vyškovský městský úřad tak musí zahájit řízení znovu. Kraj totiž mimo jiné poukázal, že postrádá posouzení závažnosti důvodu ke kácení. „To je přitom potřeba tím spíš, že není nijak podrobně odůvodněná ani samotná žádost o povolení kácení," uvedl v rozhodnutí krajského odboru životního prostředí jeho vedoucí František Havíř.

Jak poznamenal statutární zástupce Zeleného Vyškova Ivan Novotný, sdružení odmítá kácení hlavně proto, že stromy tvoří pás porostu na březích potoka Marchanka a jsou součástí biokoridoru. Ten spojuje lesy vojenského újezdu Březina se sítí větrolamů až k Ivanovicím na Hané a k řece Hané. „Kácením vznikne mezera, která naruší přirozeně vytvořený biokoridor," upozornil Novotný.

38stromů a keřů na pozemku v Marchanicích chce majitel pokácet. Jsou mezi nimi olše, topoly, javory, jasan, břízy i akáty, z nichž některé mají obvod kmene ve sledované výšce 1,3 metru i třeba víc než dvoumetrový.

Žadatelem o kácení je majitel pozemku Bernard Peter Holzer ze Švýcarska zastoupený Martou Juráňovou z Prahy. Ti uvedli, že se na pozemku pod marchanickým letištěm nachází zbytky odstřelených budov z 2. světové války. A stromy prý brání v rekultivaci. „Tou je ale obvykle míněno odstranění nežádoucích lidských zásahů do krajiny. Jejím cílem je zpravidla vytvoření přírodě blízkého prostředí nebo obnovení zemědělského hospodaření. Takový způsob dalšího nakládání s pozemkem by odpovídal také tomu, jak je vymezený v územním plánu, který ho řadí do orné půdy. V připravovaném novém územním plánu je pak z větší části vymezený jako krajinná zeleň. Záměry žadatele jsou však zřejmě dost odlišné," myslí si Havíř.

Jediná stojící budova je v novém územním plánu totiž vedená jako plocha občanské vybavenosti. Krajský úřad v odůvodnění dokumentu, v němž věc vrací na začátek, sdělil, že je možné, že vlastník chce využít pozemek pro výrobu a služby. A to v principu rekultivaci nevyžaduje. „Naproti tomu by bylo patrně spojené s ještě rozsáhlejším kácením a zřejmě také s výstavbou. Na druhou stranu z rozhodnutí ani ze žádosti není možné vyčíst, zda má žadatel skutečně tento záměr. A proto není daný žádný závažný důvod ke kácení," vysvětlil Havíř. V dokumentu tak upozorňuje na to, že má vyškovský odbor životního prostředí důsledně zjistit, zda nějaký takový existuje.

Ten už po žadateli doplnění záměru požaduje. „Pak začne nové správní řízení. Jak dopadne, nejsem v této fázi schopný říct. Je víc možností, řízení se může zastavit, můžeme kácení povolit nebo i zamítnout," sdělil vedoucí vyškovského odboru životního prostředí Jiří Kutálek.

Zmínil však, že se s krajským úřadem v pohledu na odůvodnění liší. „Podle nás dostatečné bylo. Pokud má někdo pozemek, který chce uvést do udržovatelného stavu, není důvod mu bránit," je přesvědčený.

Jaký záměr žadatel má, Juráňová nesdělila. „K jednání s tiskem nemám od majitele předmětných pozemků zmocnění," řekla.