„V této chvíli třídíme textil, papír, sklo, plasty, bioodpad i staré elektrospotřebiče a žárovky. S tříděním jsme začali zhruba před deseti lety a lidé už si na něj docela zvykli," potvrdila Stanislava Kubešová z odboru životního prostředí ve Slavkově u Brna, která má odpadové hospodářství na starosti.

Městu tak lidé, kteří nelitují několika kroků a práce navíc, přináší každoročně poměrně velké částky. Odpady ve Slavkově odebírá několik firem podle toho, o jaký druh se jedná. Ty potom uplatňují finanční bonusy, díky kterým město šetří na nákladech. „Ročně jsou to stovky tisíc korun, které následně investujeme do svozu odpadů a dalších věcí spojených s oblastí. Bonusy zatím neustále mírně rostou," pochvalovala si Kubešová.

Samotná výše bonusů ale podle ní o množství vytříděného odpadu nevypovídá. „Nedokážu přesně říct, jak se množství jednotlivých druhů odpadů vyvíjí. Firmy totiž systém bonusů čas od času mění, a je proto možné, že nárůst peněz, které ze zdroje máme, souvisí s výhodněji nastaveným systémem," upozornila úřednice.

Slavkov ale šetří také díky vlastní kompostárně. Postupně navyšuje počet kontejnerů na biologicky rozložitelný odpad.

Podle ředitele slavkovských technických služeb Radoslava Lánského díky dvacítce kontejnerů, které mělo město v ulicích, loni ušetřilo asi dvě stě padesát tisíc korun. „V letošním roce jich Slavkované naleznou v ulicích třicet. Jejich objem je dva a půl metru krychlového," připomněl ředitel.

Podobně jako ve Slavkově plánovali vybudovat kompostárnu také v Rousínově. Tam ji ale po několika letech příprav zastupitelé nakonec smetli ze stolu. „Plánujeme teď proto takzvané komunitní kompostování. To by znamenalo zavedení vyhlášky. Lidé by si potom svůj bioodpad kompostovali sami v maloobjemových kompostérech. Ty bychom využívali i na likvidaci odpadu z městské zeleně. Chceme ušetřit za svoz odpadů. Poté, co nám zrušení záměru plán zhatilo, jeví se kompostéry jako nejlepší cesta," konstatovala tajemnice Městského úřadu v Rousínově Ludmila Havlíčková.

Dokonce miliony korun pak ušetří díky třídění odpadů ve Vyškově. „Loni jsme od společností, které od nás tříděný odpad odebírají, získali tři miliony korun," vyčíslila příjmy vyškovská mluvčí Petra Bezdomniková.

Město tak tím zaplatilo téměř pětinu z šestnácti a půl milionu korun, které do odpadového hospodářství muselo nalít.

Podle provozovatelů sběrných dvorů lidé možnost třídění odpadů v hojné míře využívají. „Otevřeno máme dvakrát týdně, ve středu a v sobotu. Za dva sběry naplním kontejner o objemu čtyřiačtyřiceti metrů krychlových," prozradil týdenní množství vybraného odpadu správce dvora v Ivanovicích na Hané Jaroslav Nevrla.

A zdaleka nejde pouze o místní. Podle správce střediska je z třiceti lidí, kteří každý den přijdou, asi dvacítka přespolních. „Někdy jezdí i z poměrně velké vzdálenosti, třeba z Drnovic," připomněl, že lidé kvůli ekologické likvidaci neváhají ujet několik kilometrů.

Recyklace je důležitá například i pro Jana Kršku z Bučovic. „Doma třídím plasty, sklo i papír. Je to pro mě naprosto automatická věc. Rodiče mě tak vychovali. Nepamatuji si, že by to bylo někdy jinak. O tom, že město díky tomu ušetří, jsem slyšel. Je to jedině dobře," poznamenal Krška.