Studentům chybí praxe. Využít znalosti z předmětů ekonomika, matematika, účetnictví nebo třeba obchodní korespondence. A navíc dennodenně cvičit počítačovou gramotnost.

Třeba i to má přinést nový projekt Inovace odborné praxe, který zajišťuje vyškovská vzdělávací agentura TSM, spol. s. r. o., ve spolupráci se Střední zdravotnickou a zemědělsko-ekonomickou školou ve Vyškově. Právě z jejích řad projektem projde na sto dvaadvacet studentů. „To, že se student zapojí do reálného života v zaběhlé firmě, je tradiční. Nicméně propojit více předmětů je novinkou praxe. Studenti totiž musí plnit poměrně náročné úkoly pracovního manuálu,“ prohlásila včera na pracovním setkání k projektu vedoucí komise ekonomických předmětů školy Alena Podolanová.

Nasát atmosféru

Vzdělávací agentura totiž získala dotaci z Jihomoravského kraje, díky níž studentům zřídila kancelář jedenadvacátého století.

V pondělí tak studenti přijdou do kanceláře, jsou proškolení, získají k sobě tutora, dostanou manuál praxe a v pěti pracovních dnech odborné úkoly postupně zpracovávají. „Praktikanti tak budou mít vlastní kancelář uvnitř naší agentury vybavenou na úrovni budoucích dní, kdy nastoupí do zaměstnání. Den po dni budou nasávat atmosféru kanceláře. V ní zpracovávají úkoly pod vedením metodika z řad zaměstnanců agentury a na závěr praxe celotýdenní výsledky předvedou,“ představila projekt, který odstartoval začátkem března, majitelka a jednatelka vzdělávací agentury pro dospělé Irena Spirová.

Součástí projektu je také školení nazvané Vztah ke klientovi. Ten spočívá v tom, že absolventi praxe jsou proškolení s problematikou osobního růstu. „Naučí se, jak podávat ruku, jak oslovovat, jak vstupovat do nového neznámého prostředí,“ vysvětlila Spirová, která se na poli vzdělávání dospělých pohybuje už dvacet let.

Na setkání také zaznělo několik alarmujících čísel právě k problematice odborného vzdělávání. Do něho se promítá zejména klesající demografická křivka. Třeba počty žáků na Vyškovsku ani zdaleka nedosahují kapacity středních škol zřizovaných krajem.

Naplnění kapacity škol totiž činí necelých sedmdesát procent. Vyškovský okres je na tom navíc nejhůře z celého kraje. „Dna dosáhneme někdy v roce 2016/2017. Nebude to žádná legrace a propad žáků ufinancovat bude velmi náročné. Kapacity středních škol se už zřejmě nikdy nenaplní,“ prohlásila vedoucí odboru školství Jihomoravského kraje Hana Poláková.

Snižující se počty žáků se nejvíc promítají právě do odborného vzdělávání. Navíc absolventi velmi často prchají k jinému oboru, než který vystudovali. „Podíl těch, kteří se věnují tomu, co vystudovali, je velmi nízký. Třeba práci v oboru vykonává po skončení školy pouhých třiapadesát procent absolventů, po šesti letech je toto číslo dokonce jen na sedmatřiceti procentech,“ vypočítala Poláková a dodala, že sladit neustále se měnící trh práce s tím, co poskytují školy, je obtížné.