Nedostatkovým zbožím jsou zejména vyučující pro první stupeň. „Do problémů jsme se dostali nedávno. Jedna učitelka odešla na mateřskou dovolenou, druhá požádala o rozvázání pracovního poměru. Musíme to řešit učiteli, kteří jsou již v důchodu, nebo nejsou aprobovaní," potvrdil ředitel.

Jednoduše jim chybí kvalifikace pro první stupeň. „Učit mohou. Ovšem v momentě, kdy se mi podaří sehnat aprobovaného, ho musím upřednostnit," upřesnil Brtníček.

Poslední dva tři roky si něčím podobným procházejí podle ředitele Luďka Höfera i v Základní škole Purkyňova ve Vyškově. „Při úbytku žáků musely školy některé kantory propustit, jenže poté, co přišly silné ročníky 2008 až 2010, učitelé chybí. Přibylo víc tříd pro první stupeň a vyučující skuteční nejsou," upozornil Höfer.

420milionů korun ročně jsou náklady na podporu začínajících učitelů, které odhaduje ministerstvo školství. Kariérní řád ještě musí schválit parlament.

Reakce na inzeráty přicházejí zejména od čerstvých absolventů. „Přidělíme jim zavádějícího učitele. Dneska je praxe trochu jiná. Už v době studia chodí po školách častěji, a pokud v pátém ročníku mají splněné předměty, tak již mnohdy docházejí na brigády. Každý nějak začínal, nevidím v tom problém. Jsme rádi, že do školství jdou," zmínil.

Podle něj se totiž stále víc objevuje praxe, že mnohým jde pouze o vysokoškolský titul. „A pak odcházejí stejně do soukromého sektoru. Nedostatek učitelů narůstá především v oborech, ve kterých je snazší najít lépe placenou práci. Na druhém stupni jsou to zejména jazyky," připomněl Höfer.

Zařazení do dvanácté platové třídy je podle něj po roce praxe všude stejné. „Je těžké soukromé sféře konkurovat. Oceňuji nicméně, že ministerstvo školství na začínající učitele reagovalo a platové tarify upravilo," poznamenal ředitel školy.

Zmínil také kariérní řád, který minulý měsíc schválila vláda. Má zvýšit motivaci začínajících pedagogů učit a naopak u starších má být motivací, aby ve školství zůstali. „Může rovněž pomoci," ocenil Höfer.

Z údajů Českého statistického úřadu totiž vyplývá, že do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a víc než čtvrtina z nich do pěti let z oboru odchází. Uplatnění hledají především v administrativě a v obchodu. „Pamatuji si na svou učitelku z prvního stupně. Byla zlatá, díky ní jsem dnes tam, kde jsem. Právě první roky v lavici jsou nejdůležitější. Jenže učitelé dnes musejí mít nervy ze železa, a to za málo peněz. Navíc jednání s rodiči je kolikrát obtížnější než se samotnými dětmi," řekla například vysokoškolačka Šárka Macková.

STRESOVÉ POVOLÁNÍ

Ředitel školy, ve které se vzdělávají žáci pouze prvního stupně, její slova potvrzuje. „Zájem o pedagogické vzdělání klesá, respektive absolventi, ač došlo ke zvýšení platů, nemají o učitelství takový zájem. Platové možnosti v různých firmách jsou pro ně daleko zajímavější, navíc mnohdy nejde o tak stresové povolání. Pracovat s dětmi, s integrovanými žáky a samozřejmě i s rodiči není vždy snadné," prohlásil Brtníček.

Ředitel Základní školy Letní pole ve Vyškově Jiří Sochor sháněl v poslední době učitele na zástup pro první stupeň. „Mluvíme tedy o pololetí či jednom školním roce, případně o celé mateřské dovolené. Podařilo se mi to vyřešit poměrně rychle, ač se jednalo o studenta. Problém u nás spíš bývá sehnat učitele vhodné aprobace pro druhý stupeň, kvalifikovaný je, ale já potřebuji třeba angličtináře. S těmi je problém poměrně velký. Na trhu práce chybí, na inzerát se nikdo neozve. Stěží může některý z cizích jazyků odučit na zástup fyzik nebo matematik," sdělil.

Kromě chybějících aprobací připomněl i další problém posledních měsíců. „Bývá potíž sehnat také kvalifikované asistenty pedagoga, speciálního pedagoga nebo psychologa," shrnul ředitel Sochor.