A jediným, kdo o plochu projevil zájem, byla právě společnost zaměřená především na rostlinnou výrobu, která odkup navrhla. „Je dobře, když vesnice vlastní dost pozemků a nezbavuje se jich, na tom jsme se shodli všichni. Už proto, že je potřebuje při pozemkových úpravách, aby měla případně kam sázet stromy a nemusela parcely draze vykupovat," přiblížil starosta Šaratic Karel Kalouda.

Diskuze se nicméně týkala především toho, jestli má smysl, aby si vesnice držela ve vlastnictví pozemky, které jí podle všeho k ničemu nejsou. „A to platí právě pro zmíněný areál. Je oplocený, nemáme k němu žádný přístup, a tudíž obec nemá možnost místo využít. Proto nakonec zvítězila varianta, kterou jsem podporoval i já, tedy pozemky prodat a utržené peníze později využít na odkoupení právě takových ploch, které obec využít může," vysvětlil Kalouda.

Proti prodeji, na kterém Šaratice vydělaly stovky tisíc, byla například zastupitelka Ludmila Dostálová. „Myslím, že pozemků se obec neměla zbavovat, nevidím k tomu dobrý důvod. Nicméně spíš než samotný prodej se mi nelíbí cena, za kterou jsme je prodali, nepřipadá mi adekvátní. Podle mě by obec měla nabízet parcely za takovou cenu, jaká odpovídá situaci na trhu, a v tomto ohledu mi přijdou ty v areálu podhodnocené," poukázala zastupitelka.

Hospodaření s pozemky řeší i řada jiných obcí. Někde se musí potýkat s problémem jejich nedostatku. Jako třeba v Podomí. „Většina našich pozemků je pod komunikacemi a polními cestami. A ty se na směnu nehodí. Samozřejmě by bylo příjemnější, kdybychom jich měli víc. Ale když jsem přišla do úřadu starostky, už byly hotové komplexní pozemkové úpravy, a co obec vlastnila před nimi, nevím. V současné době tak nemáme moc co nabídnout," popsala starostka Podomí Kateřina Ševčíková s tím, že na druhou stranu ještě nenastala situace, kdy by zastupitelstvo muselo například směny řešit.

Dostatek pozemků se hodí hlavně při komplexních pozemkových úpravách. Ty teď začínají v Hruškách. „V rozpočtu máme rezervu na nákup parcel od místních obyvatel. Potřebujeme je na směny. Jenže spolu s námi je vykupuje i zemědělská společnost. V cenách jsme s ní drželi krok, ještě loni jsme je společně vykupovali za dvacet korun za metr čtvereční. Letos nás nicméně přeplatili, zvedli cenu na třicet korun, takže pro většinu lidí je volba jasná. I nadále ale máme o pozemky zájem," ujistil starosta Hrušek Jan Kauf.

Sám zastává názor, že obec bez pozemků není obec. „Potřebujeme je, abychom se mohli rozvíjet. V plánu máme nejen nové cyklostezky, sportoviště, ale i bytovou výstavbu. Chceme mít co nabídnout místním mladým obyvatelům," vysvětlil Kauf s tím, že nabytých pozemků se Hrušky nezbavují.

„Neprodávaly se ani za bývalého starosty. Maximálně je pronajímáme. Jediný pozemek, který jsme prodali, byl ten se starou nemovitostí, kterou bychom museli na vlastní náklady zbořit. Nachází se v centru a je určený pro zástavbu. Prodali jsme ho za tisíc korun za metr čtvereční," doplnil starosta.

V rozvoji ale vesnici brzdí fakt, že část pozemků leží v záplavovém území na soutoku Litavy a Rakovce, a navíc asi jedna třetina katastru patří Maltézským rytířům. „Parcely jsou nyní kvůli církevním restitucím blokované, nemůžou je prodat ani na nich stavět. Zatím je vše beze změny, ale až budou mít pozemky potvrzeného vlastníka, můžeme s ním vyjednávat, jestli je prodá, nebo ne," dodal Kauf.