„Na města a vesnice Respono nevyvíjí takřka žádnou aktivitu na způsob, když víc třídíte, víc i ušetříte. Je to naopak. Pokud chce město obyvatele navnadit ke třídění a pořídí třeba víc kontejnerů na plastové lahve, zaplatí víc peněz," upozornil třeba starosta Rousínova František Havíř.
Systém ředitel Respona Pavel Horáček hájí. Obec si může podle něj zvolit systém úhrady za nakládání se směsným komunálním odpadem. „A to buď hovorově řečeno na hlavu, nebo na nádobu. Za separovaný odpad, tedy sklo, papír, plast a bioodpad, se však platí jen za nádobu. Od požadavku obce na rozsah poskytované služby se odvíjí i výsledná cena. Je zřejmé, že rozšířením separace narůstá, neboť se zvyšují i náklady na poskytování služby. Spadá do ní třeba zvyšující se počet svozových aut, větší počet zaměstnanců nebo třeba vyšší spotřeba pohonných hmot," vyjmenoval ředitel.
To však podle Havíře znamená, že motivovat lidí ke třídění je těžké. „Kdyby všechen odpad naházeli do obyčejných popelnic, město by vůbec nepotřebovalo ostatní kontejnery. A nic by za ně neplatilo, zůstalo by pořád na té samé částce za směsný odpad placený na hlavu. Město by nemuselo budovat stání pro kontejnery, nemuselo by řešit špatné třídění, nepořádek okolo kontejnerů a hádky v případě biopopelnic. Za kontejnery na tříděný odpad platíme ročně asi půl milionu korun," vypočítal Havíř.
Na pokrytí přispívá
Horáček zdůraznil, že Respono po ekonomické stránce obce motivuje. „Podle množství a druhu vyseparovaného odpadu obcím přispívá na pokrytí nákladů spojených s touto činností společnost Eko-kom," připomněl.
Starosta Rousínova uznal, že v tomto směru se systém zprůhlednil. „Od Eko-komu dostáváme od roku 2012 asi pět set tisíc ročně, tedy zhruba stejně tolik, kolik platíme za nádoby. Navíc ale za ty na bioodpad zaplatí Rousínov dalších tři sta padesát tisíc korun, přičemž kompenzace od Respona je do dvou set tisíc korun," poznamenal Havíř.
Podle něj se celkové náklady na likvidaci odpadů města pohybují okolo čtyř milionů čtyř set tisíc korun. Od obyvatel přitom město získá dva a půl milionu, od Eko-komu půl milionu a od Respona dvě stě tisíc korun. Město tak musí dotovat likvidaci odpadů asi jedním milionem dvěma sty tisíci korunami ročně.
Podle starosty Křenovic Jaromíra Konečného je na tom jeho obec, co se týká třídění, docela dobře. „Z analýz, které srovnávají poměr vytříděného a nevytříděného odpadu, vycházíme jako třetí nejvíc separující obec na Slavkovsku. Stojí nás to však víc peněz, protože máme hodně kontejnerů. V některých obcích jen splní povinnost tím, že do ulic postaví jejich nejmenší možný počet a tím ušetří. V tomto ohledu je systém plateb problematicky nastavený," podotkl Konečný. Dodal, že Respono na druhou stranu vyvíjí snahu o motivaci v mnoha jiných ohledech než ekonomických.
Učí správné návyky
Takové tvrzení podpořil ředitel Respona několika příklady. „Podstatná je osvětová činnost. V obcích, zapojených do třídění bioodpadu, jsme vedli informační kampaň o správném a efektivním třídění nejen bioodpadů. Svůj účinek mají i Dny Země, kterých se Respono zúčastňuje ve vyškovském zooparku, kde zábavnou formou v podobě her přibližuje dětem správné návyky při nakládání s odpady," zmínil příklady Horáček.
Respono organizuje i třeba den otevřených dveří střediska ve Vyškově, kterého se běžně účastní asi šest set školáků a stovka zájemců z řad veřejnosti. Kromě toho podle požadavků škol umožňuje v průběhu roku pořádat exkurze na třídící lince, sběrném dvoře a skládce v Kozlanech.
K tématu placení starosta Konečný připomněl, že systém má i své pozitivní stránky. „Placení například klade důraz na solidárnost," nastínil starosta Křenovic.
Podrobněji to popsal starosta sousedního Zbýšova Jaroslav Žalkovský. „Solidarita znamená, že každá obec za odvoz popelnic platí stejně, ať už se nachází od skládky čtyři nebo čtyřicet kilometrů. Jinak řečeno, Zbýšov stojí jeden kontejner stejné peníze jako třeba Kozlany, které se přitom nachází přímo u skládky. To je pro nás výhodné," zdůraznil Žalkovský.