Na pódiu bučovického kina se střídají dvacetiletí kluci i o generaci starší muži. „Máme tři kategorie. Od pětašedesáti do osmdesáti kilogramů, od osmdesáti do sto kilogramů a od stovky nahoru,“ říká organizátor soutěže Radim Mahovský.

Nejtěžším závodníkem je s více než sto dvaceti kilogramy Tomáš Kolejka. Ten také udivuje přítomné ohromujícím množstvím kilogramů, které dokáže uzvednout. Ale ani ostatní borci nezůstávají pozadu a do jednotlivých disciplín se pouštějí s plným nasazením.

Sál kina je sice poloprázdný, povzbuzující řev, který doprovází každého závodníka, však zaplňuje prostor dokonale. „Pojď, pojď, pojď,“ křičí přítomní na soutěžící, když se snaží zvednout přes sto kilogramů těžké činky při benchpressu, tedy vleže na zádech. Někteří je zvedají úplně lehce, třes rukou jiných prozrazuje, že bojují ze všech sil.

S každým kolem přibývají na konci činky další a další disky. „Teď budou závodníci zvedat sto třicet procent své váhy. Pokud se v tomto kole nerozhodne, budeme znovu přidávat,“ říká moderátorka, která celou soutěž sleduje zpoza pultíku.

Zatímco na pódiu muži bojují s třesem svalů a pomáhají si i výkřiky, v hledišti vysvětluje otec synovi, jak celá soutěž funguje. „Zvedají vždycky tolik, kolik je jejich váha. Takže ti těžší zvedají víc, než lehčí, ale výkon se jim počítá stejný,“ říká otec.

Zatímco v benchpressu se maximální zvednutá váha šplhá k dvěma stům, kilogramům, v legpressu, tedy zdvihání zátěže nohama, je i dvojnásobná. Tři sta sedmdesát kilogramů, tři sta devadesát, čtyři sta… Zdá se až neuvěřitelné, že i někdo může mít v nohách takovou sílu.

Právě ve chvíli, kdy nastupuje nejtěžší závodník a lehá si na posilovací stroj, zhasíná v sále část světel. „Tomáši, nenech se znervóznit,“ pokřikují na něj se smíchem jeho příznivci. Závodník se jen usmívá, znervóznit se nenechává a suverénně zdvihá stovky kilogramů zátěže, jako by o nic nešlo.

Moderátorka si mezitím všímá povědomé postavy na chodbě a než se závodníci vystřídají, zve na pódium slavného Zdeňka Knedlu, známějšího pod pseudonymem Železný Zekon. Proslulý silák neváhá a na pódium doslova vyskakuje. „Jsem trochu v šoku, chtěl jsem si dát ještě vedle pár škopků, a najednou mě zavolali na pódium,“ rozesmívá publikum a slibuje divákům velkou show.

Na ni však dojde až po skončení poslední disciplíny, bicepsového zdvihu, při kterém borci zdvihají činky pažními svaly. A protože jsou mezi nimi skuteční siláci, trvá celá soutěž mnohem déle, než se plánovalo. Ale Silák Bučovic se mezi nimi nakonec přece jen najde.