Klavírní křídlo, sbírka hodin nebo replika uniformy jsou dokladem toho, že lidé často neváhají do muzeí na Vyškovsku darovat i hodnotné předměty. Například slavkovský zámek loni takto získal skoro devět set přírůstků. „Přesně 897, což je víc než v roce 2012. Že jsme získávali předměty darem, ale nebyla výjimka ani dřív. V současnosti jde o nejčastější způsob, jakým rozšiřujeme sbírky," přiblížila historička slavkovského zámku Vladimíra Zichová.

Podle ní přitom dary nespočívají pouze v drobnostech. „Získali jsme například sbírku hodin z pozůstalosti sběratele z Pozořic. Ta obsahuje mimo nejrůznějších nástěnných hodin, kapesních nebo náramkových hodinek a budíků také náhradní díly a rovněž hodinářské kladívko. To už je v dnešní době docela vzácnost," poznamenala Zichová.

Zajímavých předmětů je ale podle ní víc. Jsou to například vánoční ozdoby z foukaných perel a korálků z období první republiky, dámský koupací úbor z třicátých let minulého století nebo replika uniformy štábního majora rakouské armády z roku 1805.

Nejen místní

Většina dárců pochází ze Slavkova u Brna. „Přispěli však i lidé z Bučovic, Viničných Šumic a Nížkovic," vyjmenovala Zichová.

Podle ní ale nejsou důležité jen věci se zjevnou historickou hodnotou. „Třeba jednotlivé, zdánlivě bezvýznamné předměty, pokud se stanou součástí sbírky popisující například vývoj nějaké oblasti, získávají na hodnotě, protože v tomto kontextu se stávají důležitým ilustračním článkem řetězu, jehož hodnota tkví v celistvosti. Svůj význam tak mají jak pro badatele, tak třeba v expozicích a programech pro školy," upozornila Zichová.

Zámek ale neshromažďuje jen desítky let staré předměty. Například udělat výstavu věnující se osmdesátým či devadesátým letům 20. století je dnes poměrně náročné, protože většinu věcí z té doby už lidé vyhodili. „Stojíme proto i o dary z této doby," poznamenala historička.

Věci, které na zámku převezmou, nezůstanou na desítky let ležet v depozitářích. „Zastáváme názor, že předměty, které se nedostanou k návštěvníkům, jsou vlastně „mrtvé". Lidé, kteří nám něco věnují, se proto můžou spolehnout, že se jejich dar časem objeví v některé z výstav, kam pravidelně věci z našich sbírek zařazujeme," ujistila Zichová. Zámek, který plánuje výstavy s ročním předstihem, už nově nabyté věci do letošní sezony většinou zařadit nestihne, návštěvníci se však dočkají v dalších letech.

Křídlo z 19. století

Zámek ve Slavkově u Brna ale není jedinou institucí, na kterou se lidi obracejí se svými dary. „Za loňský rok jsme evidovali celkem 310 přírůstkových čísel, asi dvě pětiny z nich jsou dary," vyčíslila ředitelka Muzea Vyškovska Monika Pelinková.

Ani tam nešlo o drobnosti. „Byly to třeba některé věci z pozůstalosti Aloise Musila, které lidé uvidí v připravované expozici. Dostali jsme ale třeba také klavírní křídlo z devatenáctého století, které pravděpodobně pochází ze zámku ve Vyškově. Tuto hypotézu ale ještě musíme ověřit. Získali jsme i kus pozůstalosti Jánoše Kubíčka od jeho syna Adama," podotkla ředitelka muzea Vyškovska.

Pozůstalost po svém slavném příbuzném Františku Chudobovi darovala vyškovskému muzeu jeho snacha Nora Chudobová. „Je mi už dvaadevadesát let a chci po sobě zanechat pořádek. Tatínek mého manžela se narodil v Dědicích, byl veřejně činný a je po něm dokonce pojmenovaná jedna z brněnských ulic, proto jsem oslovila právě Muzeum Vyškovska. Myslím si, že právě tam patří," svěřila se Chudobová.

Naopak dary příliš nedostávají v Bučovicích. „Pokud něco potřebujeme, většinou si to půjčíme z nějakého jiného zámku. To, že by nám někdo chtěl něco darovat, se stává zřídka. A když už, daná věc se zpravidla do našeho renesančního zámku nehodí. Věci jako renesanční nábytek už totiž má v dnešní době doma opravdu málokdo," vysvětlila kastelánka bučovického zámku Jana Burianková.