Darovat krev se pro mnoho lidí stalo běžným způsobem, jak nepřímo někomu pomoct. V Brně nebo dalších velkých městech to je otázka několika desítek minut, lidé z Vyškovska však tuto možnost mají jen v okresním městě. A tak se k tomu mnoho z nich neodhodlá.Znamená to pro ně totiž velkou ztrátu času. „Krev jsem nikdy nedaroval, ale jsem si jistý, že kdybychom kvůli tomu nemuseli jezdit jinam, určitě bych o tom zcela vážně uvažoval. Jedná se totiž o záslužnou činnost," zdůraznil například Jiří Kloss z Bučovic.

Stejný názor má i Slavkovanka Irena Paseková. „Já sama jsem krev nedarovala, ale třeba moje matka kdysi ano, protože tehdy odvezli hromadně celou firmu autobusem. Myslím si, že hodně lidí možnosti darovat krev nevyužije právě proto, že se jim nechce kvůli tomu jezdit do Vyškova nebo dokonce Brna. Každý auto přece jenom nemá. Jsem si jistá, že mnoho lidí by ocenilo, kdyby mohli jít na transfúzi přímo na místě," myslí si Paseková.

Ve vyškovské nemocnici tento problém vnímají. „Svým způsobem naprosto chápu, že některé lidi mimo Vyškov odradí skutečnost, že jim celý proces zabere kvůli cestování třeba půl dne. To však my nijak neovlivníme," upozornila náměstkyně ředitelky vyškovské nemocnice Marie Pojezná.

Možnost darovat krev jinde v okrese není. „Mimo naši nemocnici krev ve vyškovském regionu lidé prostě darovat nemůžou, v jiných městech na to totiž jednoduše nejsou zařízení," podotkla primářka hematologického oddělení nemocnice Růžena Závodná.

Pravidla jsou v případě darování krve jednoznačná. „Jedná se o složitý proces, který musí být stále sledovaný. Podléháme velmi přísným kontrolám, musíme zaručit kvalitu a čistotu prostředí. Nevyhnutelné jsou samozřejmě odpovídající prostory a zařízení," vysvětlila lékařka hematologicko-transfúzního oddělení Lucie Judásková. Podle ní je dost dárců i ze vzdálenějších obcí.

Zřízení nového místa vhodného k darování krve znamená hned několik náležitostí. „Zájemce by se musel domluvit s pojišťovnou, uspět s podpisem všech nutných smluv a v neposlední řadě sehnat odpovídající prostory a vybavení. Opravdu si nejsem jistá, jestli by to někdo na Vyškovsku dokázal," zhodnotila Pojezná.

Podobnou možnost naopak nevylučují v Bučovicích. „Už jsme k nám dostali alergologii nebo specializované zubaře, takže kdyby přišel někdo opravdu kompetentní a splňoval všechny náležitosti, uvažovat by se o možnosti transfúzí i u nás dalo," řekl ředitel bučovické polikliniky Juraj Roháč.

Nadhodil i možnost jednorázových akcí. Vyškovská nemocnice se k nim však staví záporně. „Vím, že v ekonomicky silnějších zahraničních státech fungují takzvané výjezdní stanice zaručující patřičný komfort, ale to bychom u nás finančně nezvládli," upozornila na náklady Judásková.

Ve vyškovské nemocnici jsou se současným stavem transfúzního oddělení spokojení. „Máme pravidelné dárce, kteří vytvořili stabilní základnu. Musíme si uvědomit, že muži můžou ze zdravotních důvodů darovat krev jen jednou za tři měsíce, ženy za čtyři. I tak evidujeme asi pět a půl tisíce odběrů ročně," dodala Judásková. Každý dárce má v den odběru právo na den volna, také dostane poukázku na nákup v lékárně.