„V České republice jsem poprvé byla až po Sametové revoluci. Velmi krátkou dobu po válce jsem žila i s matkou v Praze. To jsem ale byla ještě velmi malá, takže si to příliš nepamatuji. V roce 1948 jsme se totiž přestěhovali zpátky do Anglie," vypráví dcera válečného hrdiny Františka Vrány, jehož otec byl němčanským rodákem.

Když přijela do České republiky poprvé, o příbuzných v Němčanech ještě nic nevěděla. „To bylo na počátku devadesátých let. O dění v České republice jsem totiž až do sametové revoluce měla vzhledem k železné oponě jen velmi kusé informace. O tom, že otec zahynul na Dukle, jsem se ale dověděla až po matčině smrti v roce 1999. V roce 2003 jsem se proto byla podívat také na památník padlých, který se v místě bojů nachází," přibližuje Vránova dcera.

Potřetí přijela převzít otcovo vyznamenání. „Dočetla jsem se o něm v jednom článku. Bylo v muzeu v Praze. Přebírala jsem ho právě před rokem," vysvětlila sedmdesátnice, jak se dozvěděla o Zlaté hvězdě, kterou její otec získal posmrtně v roce 1969 od tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody.

Na svého otce si ale nepamatuje. „Narodila jsem se v Anglii v roce 1943. Tři měsíce poté otec odjel do Sovětského svazu do 1. československé tankové brigády, kde byl tehdy nedostatek důstojníků. Při osvobozování Československa padl," vysvětluje Ogle.

Do Němčan přijela na základě iniciativy místních. „Všechno to začalo e-mailovou korespondencí asi před dvěma lety. Předseda němčanského historického klubu Stanislav Stejskal mě tehdy dohledal v archivech spolu s vnukem mojí sestřenice," popisuje dcera válečného hrdiny, který ovšem v Němčanech nikdy nežil. „Byla to rodná vesnice jeho otce. Ten se narodil v domě, kde teď sídlí prodejna potravin. I proto jsem dlouhou dobu o příbuzných v Němčanech neměla moc tušení," vysvětlila Ogle.

Za pozvání do Němčan je však podle svých slov vděčná. „Ačkoli se většinou jedná o vzdálenější příbuzné, jsem moc ráda, že jsem za nimi mohla přijet. To, že mě pozvali, je od nich skutečně milé. Takhle vřelé přijetí jsem opravdu nečekala. Navíc se tak zase o něco lépe seznámím s historií mojí rodiny," zmiňuje Ogle.