Ještě před týdnem rozvětvené hrušně, teď už jen pařezy od víkendu lemují silnici v Dědické ulici od hřbitova až po kasino.

„Nejvíc nám vadí, že se s námi o žádném kácení nikdo nebavil. Vůbec nikoho neupozornili, ani osadní výbor. Najednou jsme se v sobotu ráno vzbudili a dělníci už tu byli s pilami. Hrušně byly staré, ale zdravé. Alespoň to dřevo mohli lidem z Dědic zadarmo nechat. Celá situace je velmi nešťastná,“ popsal člen dědického osadního výboru Jiří Wasserburger.

Pracovníci společnosti Vyškovské služby ovšem jen plnili objednávku radnice. „Jako jakákoliv jiná soukromá firma nemáme povinnost nikomu oznamovat, že provádíme zákrok, který si u nás město objednalo. Protože o víkendu nejezdí ve frekventované Dědické ulici tolik aut, vybrali jsme si sobotu,“ informoval ředitel společnosti Vyškovské služby David Olejníček.

Ten také podotkl, že lidé si mohli pořezané větve rozebrat. „Nechali jsme je tam ležet až do pondělí. Kmeny jsme zájemcům prodávali. Město nám totiž zaplatilo i za likvidaci odpadu. Je pouze naše věc, jaký způsob si zvolíme. Jestli se rozhodneme pro štěpkování, pálení nebo prodej,“ vyjmenoval Olejníček.

Dělníci dostali podnět k pokácení z vyškovského odboru životního prostředí. Důvodem byla jednak přestárlost stromů, navíc si to údajně přáli i někteří obyvatelé Dědic.

„Původní podnět vzešel od nich. Lidé se totiž o většinu hrušní nestarali, nesklízeli jejich plody. To představovalo nebezpečí v podobě výskytu vos. Koruny stromů navíc zasahovaly do elektrického vedení. Proto odbor životního prostředí obyvatelům vyšel vstříc. Co nejdříve tam ale vysadíme nové stromy, které budou vhodnější,“ uvedl vedoucí kanceláře starosty a tajemníka Stanislav Kolařík.

Samotní Dědičtí ovšem nevědí o nikom, kdo by chtěl letité hrušně zlikvidovat. „Všichni stromy postrádají. Tvořily totiž protihlukovou bariéru, taky bránily prachu, aby se dostával do obydlí,“ popsala zase Lenka Wasserburgerová.

Podnět vyškovské radě přinesl přímo jeden z jejích členů Luděk Kotoulek, který taky bydlí v Dědicích. „Na jednom ze zasedání jsem pronesl myšlenku, že by se stavem stromů mohl příslušný odbor zabývat. Stojím si zatím, že se měly hrušně pokácet. S nikým jsem o tom ale nemluvil, ani s dalšími lidmi nebo osadním výborem. Byl to čistě můj popud,“ potvrdil Kotoulek.