Čtyřicet pracovníků haly na výrobu vzduchotechniky v Nížkovicích možná půjde posledního března do zaměstnání naposled.

Od společnosti Agria Nížkovice, která objekt pronajímá, ho totiž koupí úplně jiná firma. Přestože současný podnik v ní sídlí už patnáct let.
„O koupi jsme měli od začátku zájem. Ředitel Agrie nás ujišťoval, že jakmile vykoupí potřebné pozemky, halu nám prodá. Proto nám před měsíci vypověděli nájem, abychom pak objekt rovnou mohli koupit. Ještě před Vánoci jsme nic netušili. Nakonec naší účetní přinesli papír, že se Agria na prodeji dohodla s jinou společností,“ povzdychl si jednatel podniku Moravská vzduchotechnika Jan Boubín.

Podle něj byl podnik ochotný navýšit cenu za halu až ke dvanácti milionům.

Vedení společnosti Agria Nížkovice chtělo prý nejdříve halu opravdu prodat Moravské vzduchotechnice.

Když se ovšem do záležitosti vložil její většinový majitel, kterým je rakouský podnik Troges, názor změnilo. „S jednatelem Boubínem jsme byli domluvení už od poloviny loňského roku. Kdyby to Rakušané nechali na něm, nebyl by problém. Jenomže když jsme jednali s nimi, nebyla jejich nabídka vůbec odpovídající. Nabízeli nám jen pět milionů a kladli si navíc další požadavky,“ uvedl ředitel společnosti Agria Nížkovice Jiří Juřička.

Podle něj tak podnik udělal běžný obchodní krok a prodal halu tomu, kdo nabízel víc. „Za kolik peněz, to si nechám pro sebe,“ doplnil ředitel společnosti Agria.

Boubín si prý nedovede chování pronajímatele vysvětlit. „Nechci spekulovat. Snad je v tom závist nebo averze vůči rakouské straně. Do haly trochu zatékalo. Chtěli jsme, aby to dali nejdříve do pořádku. To je možná trochu popudilo,“ uvažoval Boubín.

Ten tak teď hledá alternativní řešení, aby čtyřicet jeho pracovníků nebylo na dlažbě.

Některým z nich by nevadilo ani případné dojíždění. „Zaměstnavatel nám jen řekl, že hledají jiné prostory. Tady máme být do konce března. Situaci budu řešit, až to bude nutné. Stejně dojíždím, takže případná změna by mi nevadila. Hlavně budu rád, když mi zůstane práce,“ svěřil se třeba Vítězslav Venera.

Podle ředitele vyškovského úřadu práce Jana Marka můžou pro zaměstnance nastat vážné potíže. „Zásadní problém vidím v tom, že v okolí nemáme zaměstnavatele tohoto typu. A čtyřicet míst je velký počet,“ objasnil Marek.