Žně na Vyškovsku definitivně skončily. Letos prý bylo vzhlížení k nebi obzvlášť náročné. Zemědělci si tak vydechli, protože deště na přelomu července a srpna prodloužily sklizeň téměř na měsíc. Hrozilo tak snížení kvality sklízených obilovin.

S úrodou jsou nicméně spokojení třeba v krásenském zemědělském podniku Kojál. „Výnosy jsou mírně lepší než loni, asi čtyři a půl tuny na hektar. Není to samozřejmě tolik, kolik sklízí třeba na Hané, ale kvalita je také výborná,“ zhodnotil letošní sklizeň ředitel podniku Ladislav Ševčík.

Nižší výnosy oproti úrodnějším oblastem přičítá Ševčík kyselejší půdě, zvěři a suššímu jaru. I když letní deště zrnu neublížily, kombajny vyjížděly často do polí sklízet obilí, které ještě nebylo dostatečně vyschlé. „Vlhkost obilí se nám pohybuje okolo šestnácti procent. Odběratelé ho ovšem vykupují s maximální vlhkostí čtrnácti procent. Loni třeba s vlhkostí nebyl problém, protože jsme vše sklidili suché,“ porovnal letošní a loňský stav Ševčík.

V podobných případech jsou na tom lépe podniky, které mají vlastní sušárny obilí. „Obilí nemáme kde dosušit, takže s jeho prodejem je to horší. Neexistuje totiž služba jako taková. Podnikům, které sušky mají, je možné zrno odprodat, jenže samozřejmě za nižší cenu,“ poznamenal Ševčík.

Teď už se nicméně v Krásensku chystají na další sezonu. „Zaseli jsme řepku, na kterou nám napršelo jako na objednání. Jinak už jenom silážujeme. Na poli už zůstaly pouze brambory,“ podotkl Ševčík.

Vlastní sušárnu obilí nemá ani soukromý zemědělec Petr Voňka. „Museli jsme počkat, až zrno doschne na potřebnou vlhkost. Potom jsme teprve mohli začít sklízet. Podle mě ale suška zbytečně celou věc prodražuje,“ řekl rolník.

Jinak ovšem nevnímá letošní zně nějak špatně. „Kvalita je srovnatelná s loňskem a výnos byl průměrný. Nic špatného nás nepotkalo,“ dodal soukromý zemědělec.

Data za vyškovský okres sleduje Agentura pro zemědělství a venkov ve Vyškově. „Na Vyškovsku jsou letos lepší výnosy než loni. Na hodnocení kvality je však zatím brzy. Zatím nemáme úplně všechna potřebná data,“ podotkl její ředitel Richard Klement.

Podle něj záleží především na tom, jak se jednotlivým zemědělcům podaří úrodu prodat. Odběratelé mají svá kritéria, podle kterých nabízené zrno hodnotí. Pokud je zrno nesplní, spadne do nižší kategorie. Z potravinářské pšenice se tak například může stát pšenice na krmení.

Vyšší výnos zaznamenali také v dědické společnosti Agros. „Výnosy jsou lepší než loni. U obilovin je to na jeden hektar v průměru o deset procent víc. Akorát žně trvaly déle než loni, prakticky skoro měsíc,“ zhodnotil předseda představenstva společnosti Agros Vyškov-Dědice Cyril Sigmund.

Kvalita podle pole

Kromě prodloužení žní ovlivnily deště také kvalitu sklízených obilovin. V Dědicích si pochvalují třeba ječmen. „Co jsme stihli sklidit před příchodem těch dlouhých dešťů, je v pořádku. Jde hlavně o ječmen. S pšenicí je to ale jiné. Její kvalita se různí podle jednotlivých polí,“ poukázal na rozdíly Sigmund.

Kromě obilovin sklízeli v dědickém podniku ještě mák a řepku. „Řepky jsme letos zaseli o sto hektarů víc než loni. Plocha u obilovin zůstala stejná. Z polí nám letos zbývá ještě sklidit kukuřici,“ podotkl Sigmund.

I když je letošní úroda lepší, přesto u některých komodit vzroste výkupní cena. „U ječmene je cena v porovnání s minulým rokem vyšší. U pšenice se pohybuje na úrovni loňského září. Hodně ale záleží na její kvalitě,“ dodal Sigmund.