Stále méně dětí z regionu ví, jak bolí záda po práci s rýčem nebo motykou. Předmět, který si většina lidí pamatuje pod názvem pěstitelské práce, osnovy zredukovaly na minimum. Někde ho nevyučují vůbec.

Rozsah výuky zemědělských prací si dnes školy stanovují samy. Ředitel Základní školy Tyršova ve Slavkově u Brna Jiří Půček odhaduje, že se v porovnání s dobou před dvaceti lety smrskl asi na čtvrtinu. Na jeho škole ale děti stále sázejí ředkvičky, i když plocha zahrady se pořádně zmenšila. „Žáci sedmých ročníků na školní zahradě pěstují hlavně zeleninu, kterou si pak sklidí a odnesou domů,“ uvedl Půček.

Podobně je na tom také Základní škola Nádražní 5 ve Vyškově.„Měli jsme kdysi pozemek za vyškovským letištěm, ale nebyl náš a navíc to bylo komplikované s docházením. Nicméně máme alespoň menší pozemek přímo na školním dvoře, kde se děti starají třeba o bylinky,“ prohlásila zástupkyně ředitele Iva Vassová.

Jinde školáci vůbec pěstitelské práce nemají. Třeba v Brankovicích. Škola nemá vlastní zahradu a děti navíc podle ředitele Jaroslava Hejného neměly o zemědělství zájem. Daly přednost výuce vaření a technickým pracem. „Na vesnici si děti užijí prací v zahradě víc než dost,“ objasnil Hejný.

Stejná situace je na Základní škole 710 v Bučovicích, kde ale ředitel Aleš Navrátil plánuje změnu. „Chci nechat opravit skleníky a malý sad pod baseballovým hřištěm. Je v tom trocha nostalgie. A navíc si myslím, že dětem pohyb na čerstvém vzduchu a trocha práce jenom prospěje. Vždyť dnes už neumějí ani kopnout do země,“ vysvětlil Navrátil.

Stené zkušenosti má ředitelka sousední Základní školy 711 Eva Sedláčková, kde ale děti na zahradu pravidelně ve vyčování chodí. „V porovnání s dobou před dvaceti lety jsou žáci dost nezruční, neumějí vzít do rukou ani hrábě,“ řekla Sedláčková.

Příčin tohoto neutěšeného stavu je podle ní celá řada. „Spousta rodin je neúplných a dětem chybí mužský vzor. Málokdo má dnes sad nebo zahradu, kde by pěstoval zeleninu a ovoce. Většinou tam je trávník a okrasné dřeviny,“ vyjmenovala některé ředitelka.

Její škola je přitom v okrese výjimečná v tom, že výpěstky využívá i ve školní kuchyni. Jinde si je prostě rozeberou děti, někdy si jablky přilepší třeba ke svačině na školním výletě. Základní škola Morávkova ve Vyškově zase podle ředitelky Jany Plášilové přebytky plodin někdy dává do výkupu. Tato škola přitom patří mezi ty, které stále využívají velké pozemky i s ovocnými stromy. „Pracují tam děti od první do deváté třídy. Každá třída má dva záhonky, o které se stará. Dokonce i přes letní prázdniny chodili dobrovolníci zalévat. Jsme rádi, že tomu tak je. Pěstitelské práce se pomalu vytrácejí a je to škoda,“ zhodnotila Plášilová.

Litují toho také samotní zahrádkáři. „Že se omezují hodiny pěstitelských prací a zanikají školní sady, je určitě špatné. Určitě se to projeví v úbytku studentů středních škol se sadařským zaměřením. Těžko ale tento trend nějak zvrátit,“ povzdechl si například Josef Horák z vyškovské zahrádkářské organizace Soukromníci.

MICHAL SKLENÁŘ
MICHAL KOČÍ