Mrzí to i nemotického starostu Antonína Hrozu. „Ze začátku jsme měli mezi dětmi velký zájem. Jak si ale zvykly po začátku pandemie, že sedí u počítačů, a nemohou ven, už se tolik nevrací. Doufám, že se to časem zlepší,“ potvrdil Hroza.

Doznívající vedlejší následky pandemie pociťují také organizátoři sportovních aktivit ve Vyškově. „Vzhledem k tomu, že disponuji daty vyškovských sportovních spolků a klubů v čase, tedy všech čtyřiceti, které pravidelně žádají o dotace, sleduji u některých spolků mírný pokles členské základny dětí a mládeže v řádu desítek, ale u jiných zase mírný nárůst. Je jasné, že čísla mají souvislost s dlouhou koronavirovou pandemií a možná i snahou rodičů, aby děti prioritně dohnaly učivo,“ komentovala vyškovská místostarostka Karin Šulcová.

Věří, že se situace v průběhu roku zase vylepší. „Město každoročně podporuje sportování dětí, především těch, které nejsou v žádném klubu či spolku organizované. Děláme to prostřednictvím projektu Asistent pro volný čas, kterého se účastní děti na sportovištích našich základních škol pod dohledem vyškoleného asistenta. Cílem projektu je, abychom naučili neorganizovanou mládež smysluplně využívat volný čas a minimalizovali příčiny případného rizikového chování,“ pokračovala místostarostka.

Zlenivěla celá společnost

V loňském roce se projektu zúčastnilo 845 dětí, což odpovídalo tehdejší epidemiologické situaci. Letos očekávají organizátoři akce s ohledem na uvolnění omezení větší účast. V plánu je ve Vyškově navíc sportovní den pro děti a mládež. Podílí se na něm i Česká unie sportu. „Bude to rozsahem velká akce, kdy si účastníci „ochutnají“ nejrůznější druhy sportů pod vedením zkušených trenérů našich vyškovských klubů,“ popsala Šulcová.

Klíčová je také aktivita přímo na školách. „Tělocviky a další sportovní předměty v poslední době pokračují již vcelku normálně. Také jsou už zahájené sportovní kroužky. Jak je to s využitím veřejných hřišť nemohu hodnotit,“ komentoval ředitel Základní školy Letní pole Jiří Sochor.

Zdůraznil ale, že škola v tomto není samospásná. „Je ale potřeba si uvědomit, že školy svými tělocviky nezachrání děti od obezity. To, jestli se budou děti „hýbat“ nebo ležet u počítačů a mobilů, závisí na jejich rodinách,“ uzavřel Sochor.

Sportování vyškovských vyškovských dětí podpoří rovněž rekonstrukce a budování nových sportovišť. „Letos dojde k realizaci tolik očekávaného Sokolského hřiště a dále k dobudování sportovních ploch u Základní školy Tyršova. V případě získání dotací se pak děti mohou těšit na rekonstrukci sportoviště na Základní škole a Mateřské škole Letní pole a na Základní škole Purkyňova,“ dodala vyškovská místostarostka.

Náprava škod, které na zájmu dětí o sport napáchapa protiepidemická omezení, bude podle oslovených během na delší trať. „Že zlenivěla celá společnost je evidentní. Nejen po stránce sportovní,“ dodal třeba ředitel Základní školy Rousínov Jiří Kyjovský.

Iniciativu často přebírají rodiče, které vedou děti k aktivitě už od útlého věku. Příkladem je skupina, která učí judo ve Vyškově malé děti ve věku od dvou do šesti let. „Učí se u nás, aby k životu přistupovaly aktivně a nebyly pouze obětí životních situací. Techniky cvičí ve dvojicích, což učí děti spolupracovat. Při cvičení vzniká mezi účastníky silný vztah porozumění a vytváří se přátelství nezřídka na celý život,“ komentovala netradiční aktivitu Jana Florianová. Vyzdvihla tak kontakt s vrstevníky a sociální interakci jako další nenahraditelný přínos, kvůli kterému stojí za to děti ke sportům vést.