Doprovázel je pestrý doprovodný program, ve kterém návštěvníky zoo zabavilo především pletení pomlásky. Připomněli si blížící se Velikonoce, neodolali nejen děti, ale i jejich rodiče. „Je to hodně o trpělivosti. Není to těžké, když pochopíte, jak na to,“ říká jeden z účastníků, který svou vlastní pomlásku soustředěně plete.

Také kvůli chladnému nepříjemnému počasí se program soustředil hlavně do prostoru Hanáckého statku. Mimo soutěže a poznávačky, tady nabízeli své výrobky někteří lokální prodejci. Zájemci koupili med zpracovaný na mnoho způsobů, ale také kvalitní sýry. Právě ty nabízela "Růžová minisýrárna" z nedalekých Drysic, kterou zastoupila Zuzana Moučková. Lákala na více i méně tradiční chutě. „Máme sýry s pepřem, česnekem ale i s chili. Máme i jogurty a ručně tahané sýrové nitě,“ vyjmenovává.

Nové sociální byty v Katolickém domě Dědice. Slavnostní otevření.
V katolickém domě v Dědicích mají nové sociální byty, podívejte se na ně

Pozornost si však brzo přebírají děti z Klebetníčka, které nesou Smrtku od Hanáckého statku. Cestu si zpříjemňují četnými říkadly. „Smrt jde z města, potokem je cesta. Šak my to smrť sprovodíme, do potoka ju hodíme,“ zpívá skupinka chlapců a děvčat.

Morana dostává věnec z vyfouklých vajíček. Když pak ozdobené vyobrazení Smrtky konečně končí ve vodě, ještě na ni děti házejí vajíčka. „Smrt plave po vodě, nový líto k nám jede s červenýma vejci, žlutejma mazanci,“ radují se, zatímco se vrací do Hanáckého statku.

Za své vystoupení dostávají odměnu v podobě sladkostí. Klebetníček má ve Vyškově velkou tradici, působí tady už dvaapadesát let. „Vynášení smrtky je prastarý lidový zvyk, který je historicky doložený. Archivní záznamy nám dokazují, že se dodržoval nejen na venkově, ale i ve městech. Slaměný věchet smrtky je symbolem zimy, nemoci a všeho zlého, co lidem v zimním čase škodí a ubližuje. Proto musí být na konci zimy smrtka z města či dědiny vynesena a pak utopena nebo spálena,“ říká organizační vedoucí souboru Alena Štěrbová.

Dagmar Kozáková s dcerou Julií.
Zázrak, říká. S nemocnou dcerou pomáhá matce z hranic Vyškovska rodina hostitelů

Zvyk se do Vyškova vrátil právě s přispěním Klebetníčka a jeho dlouholeté umělecké vedoucí Marie Pachtové, která si za svou práci s dětmi odnesla četná ocenění. „Smrtka se podle tradice vynáší na Smrtnou neděli, která připadá vždy na druhou neděli před Velikonocemi. Tento jarní obyčej upadl v zapomenutí. Děvčata jen jarní obchůzkou chodila s májíčkem, stromkem či jedličkou po dědině dům od domu a zpěvem přinášela po dlouhé zimě jaro, ale i vytoužené léto,“ vysvětluje Štěrbová.

Zájemci se o tom přesvědčí ve Vyškově právě tuto neděli, na kterou členové souboru vyrazí do hlavního průvodu od patnácti hodin. Smrtku utopí tentokrát v řece Hané, průvod se zastaví na Masarykově náměstí s tancem a zpěvem. „Na Smrtnou neděli se vždy sejdeme na nádvoří vyškovského muzea. Nejstarší děvčata ze souboru ustrojí smrtku, kterou nesou v čele průvodu, který prochází městem. Na cestu ještě zpívají: Neseme smrtko z našeho města, povězte nám, ledičke, kadema je cesta?,“ láká Štěrbová.