Několik výjimek se však v regionu najde. Jednou z nich jsou například Habrovany, kde lidé můžou digitalizovanou kroniku využívat už čtyři roky. „Díky ní si může každý nalistovat cokoli z historie obce z domu přes internet," podotkl habrovanský starosta Radoslav Dvořáček.

Digitalizace byla podle něj reakcí na velmi malý zájem o obecní kroniku v klasické podobě. „Zpřístupnění kroniky v elektronické formě se nám docela vyplatilo. Zájem bych ani teď za vysoký rozhodně neoznačil, je ale patrné, že u některých lidí elektronicky dostupná kronika zájem o vlastní historii vzbudila," pochvaloval si Dvořáček, který ji podle svých slov používá poměrně často.

Informace z ní jsou totiž užitečné při vytváření obecního zpravodaje. „Někdy je přínosné ilustrovat současnou situaci podobnými příklady z minulosti obce, nebo naopak doložit, jak výrazně se věci v průběhu času změnily. Občas se ozve i někdo z místních, který se třeba doptává na některé události zmíněné v kronice," zmínil Dvořáček.

Další z obcí, která má svoji kroniku digitalizovanou, jsou Vážany nad Litavou. Její vedení ji nafotilo a umístilo na webové stránky. „Lidé se tak k ní z domu dostanou kdykoli. Nadále však kroniku vedeme i v papírové podobě. Kolik lidí si ji prohlédne na internetu, nedokážu zjistit, o papírovou podobu je ale zájem naprosto minimální. Jedině když někdo přijde kvůli jiným věcem a kroniku vidí v kanceláři, tak do ní třeba ze zvědavosti nahlédne," popsal starosta obce Josef Hloužek.

A právě Vážanské považuje za ukázkový příklad dobře provedené digitalizace ředitel Státního okresního archivu ve Slavkově u Brna Karel Mlateček. „Na obecních stránkách je kronika přístupná v opravdu vynikající obrazové kvalitě," pochválil.

Že však digitalizace kronik postupuje pomalu, je z jeho pohledu škoda. „Díky ní je kronika dobře dostupná pro všechny zájemce a současně umožňuje kvalitní skladování originálu v archivu, kde jsou pro knihu nejlepší podmínky. Zájem o kroniky je alespoň tam poměrně značný. Ten ve Slavkově u Brna navštíví desítky lidí měsíčně. Mezi návštěvníky jsou kromě studentů a badatelů i lidé z okresu, které zajímá vlastní historie," upřesnil Mlateček.

V knihovně slouží

Většina obcí Vyškovska však ještě na digitalizaci kronik nepřistoupila. A některé to zatím nemají vůbec v plánu. Jako třeba v Křenovicích. „Prozatím máme situaci řešenou tak, že kopie originálů kroniky jsou k dispozici v obecní knihovně. Lidé si je tam můžou půjčit jen prezenčně. Zájem o ně je však málokdy. Využívali jsme je hlavně při psaní obecního zpravodaje, abychom lidi seznámili s historií naší obce," informovala místostarostka Křenovic, která je i obecní kronikářkou, Marcela Drápalová.

Ačkoli podle ní zájem o kroniku velký není, v jejím vedení vidí smysl i v současné době. „Lidé jsou rádi, pokud můžou najít informace o vlastní rodině. Z mého pohledu jsou důležité i pro vytváření vztahu lidí k místu, kde žijí. Můžou tak zjistit, na koho a na co navazují," zdůraznila.

I současnou kroniku vedou v Křenovicích stále v papírové podobě. „Elektronických zdrojů samozřejmě využívám při přípravě materiálů. Samotnou kroniku ale zatím píšu ručně. Historie v této podobě má přece jen určité kouzlo, které digitální dokument postrádá. Sem tam se najde někdo, kdo o kroniku zájem projeví, a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu," doufá kronikářka.

Kroniku v digitální podobě nenajdou ani třeba obyvatelé Rousínova. „Máme hodně místních částí, které mají vlastní historické kroniky. Digitalizace starých by tak byla velmi nákladná. Určitý zájem jsme ale v minulosti zaznamenali. Teď vedeme kroniku elektronicky, pro veřejnost je ale přístupná pouze její tištěná verze na úřadě," konstatovala vedoucí odboru školství a kultury v Rousínově Eliška Škrobová.