VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Digitální kroniky jsou na Vyškovsku zatím raritou

Vyškovsko - Stejně jako si lidé můžou přečíst na internetu nepřeberné množství beletristických knih, mají už několik let možnost nahlížet prostřednictvím webových stránek do obecních kronik. Tedy pokud jsou na nich umístěné. Ačkoliv zákon možnost připouští už od roku 2006, na Vyškovsku stále není moc vesnic, které ji využívají.

25.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Michal Mikulenka

Několik výjimek se však v regionu najde. Jednou z nich jsou například Habrovany, kde lidé můžou digitalizovanou kroniku využívat už čtyři roky. „Díky ní si může každý nalistovat cokoli z historie obce z domu přes internet," podotkl habrovanský starosta Radoslav Dvořáček.

Digitalizace byla podle něj reakcí na velmi malý zájem o obecní kroniku v klasické podobě. „Zpřístupnění kroniky v elektronické formě se nám docela vyplatilo. Zájem bych ani teď za vysoký rozhodně neoznačil, je ale patrné, že u některých lidí elektronicky dostupná kronika zájem o vlastní historii vzbudila," pochvaloval si Dvořáček, který ji podle svých slov používá poměrně často.

Informace z ní jsou totiž užitečné při vytváření obecního zpravodaje. „Někdy je přínosné ilustrovat současnou situaci podobnými příklady z minulosti obce, nebo naopak doložit, jak výrazně se věci v průběhu času změnily. Občas se ozve i někdo z místních, který se třeba doptává na některé události zmíněné v kronice," zmínil Dvořáček.

Další z obcí, která má svoji kroniku digitalizovanou, jsou Vážany nad Litavou. Její vedení ji nafotilo a umístilo na webové stránky. „Lidé se tak k ní z domu dostanou kdykoli. Nadále však kroniku vedeme i v papírové podobě. Kolik lidí si ji prohlédne na internetu, nedokážu zjistit, o papírovou podobu je ale zájem naprosto minimální. Jedině když někdo přijde kvůli jiným věcem a kroniku vidí v kanceláři, tak do ní třeba ze zvědavosti nahlédne," popsal starosta obce Josef Hloužek.

A právě Vážanské považuje za ukázkový příklad dobře provedené digitalizace ředitel Státního okresního archivu ve Slavkově u Brna Karel Mlateček. „Na obecních stránkách je kronika přístupná v opravdu vynikající obrazové kvalitě," pochválil.

Že však digitalizace kronik postupuje pomalu, je z jeho pohledu škoda. „Díky ní je kronika dobře dostupná pro všechny zájemce a současně umožňuje kvalitní skladování originálu v archivu, kde jsou pro knihu nejlepší podmínky. Zájem o kroniky je alespoň tam poměrně značný. Ten ve Slavkově u Brna navštíví desítky lidí měsíčně. Mezi návštěvníky jsou kromě studentů a badatelů i lidé z okresu, které zajímá vlastní historie," upřesnil Mlateček.

V knihovně slouží

Většina obcí Vyškovska však ještě na digitalizaci kronik nepřistoupila. A některé to zatím nemají vůbec v plánu. Jako třeba v Křenovicích. „Prozatím máme situaci řešenou tak, že kopie originálů kroniky jsou k dispozici v obecní knihovně. Lidé si je tam můžou půjčit jen prezenčně. Zájem o ně je však málokdy. Využívali jsme je hlavně při psaní obecního zpravodaje, abychom lidi seznámili s historií naší obce," informovala místostarostka Křenovic, která je i obecní kronikářkou, Marcela Drápalová.

Ačkoli podle ní zájem o kroniku velký není, v jejím vedení vidí smysl i v současné době. „Lidé jsou rádi, pokud můžou najít informace o vlastní rodině. Z mého pohledu jsou důležité i pro vytváření vztahu lidí k místu, kde žijí. Můžou tak zjistit, na koho a na co navazují," zdůraznila.

I současnou kroniku vedou v Křenovicích stále v papírové podobě. „Elektronických zdrojů samozřejmě využívám při přípravě materiálů. Samotnou kroniku ale zatím píšu ručně. Historie v této podobě má přece jen určité kouzlo, které digitální dokument postrádá. Sem tam se najde někdo, kdo o kroniku zájem projeví, a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu," doufá kronikářka.

Kroniku v digitální podobě nenajdou ani třeba obyvatelé Rousínova. „Máme hodně místních částí, které mají vlastní historické kroniky. Digitalizace starých by tak byla velmi nákladná. Určitý zájem jsme ale v minulosti zaznamenali. Teď vedeme kroniku elektronicky, pro veřejnost je ale přístupná pouze její tištěná verze na úřadě," konstatovala vedoucí odboru školství a kultury v Rousínově Eliška Škrobová.

Autor: Karel Kašpárek

25.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Auto na střeše a zraněné dítě. Takový následek měla havárie Škody Octavie, ke které v neděli po půl čtvrté odpoledne vyrazili na silnici I/54 k Heršpicím policisté, hasiči i záchranáři.
AKTUALIZOVÁNO

Auto se při havárii převrátilo na střechu. Hasiči poskytli první pomoc dítěti

Třináctý ročník Vyškovského Mikulášského běhu byl opět i Memoriálem Milana Dvořáka. V hlavních kategoriích vyhráli Irena Pospíšilová a Jiří Němeček.
7

Ve Vyškově se atleti loučili se sezonou. Medaile a dárky rozdával Mikuláš

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Brno - Hru Shylock, která se podle něj dotýká nás všech, uvede v pondělí Divadlo Bolka Polívky v hlavní roli s Milanem Kňažkem. Slovenský herec se po pádu komunismu od divadla přesunul do politiky. Působil jako poradce Václava Havla, později jako slovenský místopředseda vlády a ministr kultury. Před pár lety se k divadlu vrátil, aby pomohl najít nový směr. „Pádem komunismu divadlo ztratilo důvod projevovat svobodu mezi řádky a v metaforách. Hledalo nový směr. Proto jsem se vrátil,“ říká Kňažko v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT