Jednou z nich je malotřídka v Nížkovicích. „Se splněním hlavních požadavků jsme neměli žádný problém, protože naše škola se snaží na podobných principech fungovat už několik let,“ podotkla ředitelka základní školy v Nížkovicích Ivona Princlíková.

Mezi povinné požadavky patří třeba bezproblémový přístup do školy, a to i odpoledne. „U dveří máme zvonek, takže rodiče se k nám dostanou kdykoli. Prospěch dítěte pak můžou probrat přímo s jeho učitelem, což také nebývá zvykem. Mezi volitelné požadavky patří třeba možnost navštívit po domluvě přímo vyučování,“ řekla ředitelka.

Právě zlepšení komunikace mezi rodiči dětí a školou je hlavním cílem projektu. „Obě strany chtějí pro děti jenom to dobré, ale neumí o tom bohužel vzájemně mluvit, což pak vede k nepochopení a občas i velkým problémům. To chceme zlepšit,“ přiblížila podstatu projektu jeho manažerka Kateřina Kubešová.

Kritéria rozdělili tvůrci projektu dvou skupin. „V první skupině jsou povinné požadavky, které musí škola splnit všechny. Týkají se hlavně přístupu do školy a k základním informacím o vyučování a prospěchu dítěte. U volitelných požadavků stačí, když škola splňuje aspoň dva, třeba právě zmíněné návštěvy v době vyučování,“ podotkla Kubešová.

Druhou zapojenou školou v okrese je vyškovská Základní škola Morávkova. „Chceme být rodinnou školou a co nejvíc se přiblížit rodičům. Ti teď díky projektu přehledně vidí, co jim nabízíme, na co se můžou ptát nebo co mají vyžadovat,“ zhodnotila přínosy ředitelka školy Jana Plášilová.

Chtějí se zlepšovat

Certifikát škola dostává na jeden rok a potom ho musí obnovit, pokud chce v projektu dál pokračovat. Počet splněných požadavků přitom může i zvýšit. „Budeme se snažit podmínky na naší škole zlepšovat. I pro nás je to návod, jak postupovat dál,“ dodala Plášilová.

Vyškovská škola třeba nabízí rodičům při řešení výchovných problémů pomoc školního psychologa. Rodiče se také můžou podílet na chodu školy prostřednictvím občanského sdružení, které na škole funguje už deset let.

O novou značku se zatím nehodlá ucházet například Základní škola Komenského ve Slavkově u Brna. „O projektu jsme slyšeli, ale zatím o něm nepřemýšlíme. Chceme jít vlastní cestou komunitní školy. Je to sice dlouhodobější proces, ale je to náš způsob, jak dosáhnout toho, aby byli rodiče plnohodnotnými partnery školy,“ řekl ředitel školy Vladimír Soukop.

O dobré vztahy mezi učiteli, rodiči a žáky se snaží i bez zvláštního potvrzení. „Usilujeme o to, aby se rodiče nebáli nám cokoli říct nebo se na něco zeptat. Stále si jich totiž mnoho myslí, že si potom na jejich dítě zasedneme, ale to není pravda,“ zdůraznil Soukop.

Projekt může podle svých tvůrců prospět městským i venkovským školám. „Ve velkých městech školy značku využívají ke zvyšování konkurenceschop­nosti. Teď však přišla naopak vlna, kdy se hodně hlásí právě malotřídní školy. I ony v tom vidí možnost, jak se udržet, protože bojují s nedostatkem dětí,“ poukázala Kubešová. Na dobrou školu můžou upozornit i přímo rodiče.