Krajští hygienici zatím neevidují žádný případ onemocnění lymskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou v regionu z tohoto roku. Aktuální onemocnění jsou dozvuk minulé sezony. „Pacienti se nakazili například už loni v říjnu, ale nemoc přecházeli. U boreliózy je navíc dlouhá inkubační doba," vysvětlila referentka epidemiologického odboru krajské hygieny Veronika Ovesná.
Paraziti ale aktivní jsou. „Rodiče nám už letos hlásili zapitá klíšťata, maminky je nakonec zvládly vytáhnout doma," uvedla třeba vyškovská dětská lékařka Pavlína Zemánková.
Nakažení v roce 2016:Borelióza
Vyškovsko: 36 případů
Blanensko: 20 případů
Encefalitida
Vyškovsko: 2 případy
Blanensko 9 případů
Zdroj: krajská hygienická stanice
Jak dodala, rodiče čím dál víc využívají vakcíny, které děti chrání před encefalitidou. Proti borelióze sérum neexistuje. „Osvícené matky své děti očkovat nechávají, ale spíš dospělí lidé by se nad sebou měli zamyslet," upozornila lékařka.
Protilátky jsou běžně dostupné v lékárnách zhruba za sedm set korun. „Nejvíc jich prodáme v dubnu a květnu, potom i v listopadu a prosinci. Vakcíny prodáváme poslední dobou častěji, ale mnohem víc ty určené dětem," sdělila lékárnice z vyškovské lékárny Dr. Max Lenka Sedláčková.
Přitom u dospělých a starších lidí, kteří mají slabší imunitu, mohou být následky encefalitidy osudové. „Onemocnění může u dospělých skončit i smrtí, je mnohem horší než u dětí. Proto mají rodiče očkovat i sebe, nejen svoje děti," doplnila Zemánková.
Souhlasí s ní i blanenský praktický lékař Vladimír Širůček. „Očkovat se stále nechává jen malé procento mých dospělých pacientů," poukázal lékař.
Třeba mykolog Václav Koplík z Ratíškovic na Hodonínsku, který na svých výpravách za houbami tráví v lesích mnoho času, ale o očkování neuvažuje. „Za celý život jsem měl jenom čtyři klíšťata, a navíc většinou z luk, a ne z lesů," argumentoval Koplík. Proti nepříjemným parazitům se ale přece jenom brání. „Jím vitamín B a kvasnice, které je prý odpuzují," prozradil svou metodu muž.
Lékař Širůček upozornil, že pokud se přisáté klíště při odstraňování v kůži zatrhne, je nutné vyhledat lékaře. „Zbytek těla parazita se těžko doluje, přitom prvotní vytažení je velmi jednoduché. Třikrát až čtyřikrát zatočit proti směru hodinových ručiček a klíště je venku," poradil Širůček.
Úspěšné léčbě encefalitidy či boreliózy nenahrávají především příznaky, které se obvykle podobají běžné chřipce. „Lidé horečku neřeší. Ani bolesti kolen či kloubů, do nemocnice jdou až ve chvíli, kdy už je jim velice zle, a to může být klidně až tři čtvrtě roku po nakažení," upozornila epidemioložka Ovesná.
Ani zarudlá skvrna signalizující boreliózu se okolo místa kousnutí neobjevuje vždy. „Zarudnutí se ukáže jen v polovině případů," dodala Ovesná.
Ačkoli se boreliózou každoročně nakazí několikanásobně víc lidí než encefalitidou, k vyhlášení epidemie na Vyškovsku ani Blanensku nedochází. V celém kraji pak bývá situace srovnatelná. „Čísla se liší pouze koncentrací lidí, ve městě je logicky případů nákazy víc, procentuálně to ale vychází obdobně," upřesnila epidemio-ložka Ovesná.
Například na Vyškovsku je dlouhodobé ohnisko infikovaných klíšťat okolí Olšan a Habrovan nedaleko Rousínova. Cizopasníkům vyhovují zalesněné prostory s větší vlhkostí vzduchu.
ODBORNICE KATEŘINA KYBICOVÁ ŘÍKÁ:
Riziko boreliózy? Pozor na přemnožené myši či ptáky
Praha /ROZHOVOR/ - Ačkoli se klíšťata už v přírodě vyskytují, jejich aktivitu v nadcházející letní sezoně lze jen těžko předvídat. „Všechno záleží na počasí. Pokud jim bude přát, možnost nákazy prudce vzroste," vysvětluje vedoucí laboratoře pro boreliózu Kateřina Kybicová.
Jaké počasí mají klíšťata nejraději?
Vylézají už kolem pěti až osmi stupňů nad nulou, ale mají ráda vyšší teploty, tak kolem dvaceti stupňů Celsia. Parna nemusí, protože k aktivitě potřebují vysokou vzdušnou vlhkost. Stálý déšť jim také nevyhovuje.
Jaká jsou ohniska jejich výskytu?
U encefalitidy jsou známá už řadu let a nijak zvlášť se nemění. U boreliózy se objevují a zase mizí.
Proč?
Protože ji přenášejí hlavně hlodavci a ptáci. Z nich se nákaza dostává na klíšťata, savce i lidi. Proto ohniska velice často cestují podle výskytu zvířete. Obecně se může objevit tam, kde se přemnoží hlodavci nebo ptáci.
ADÉLA JELÍNKOVÁ