Nulový zájem z jejich strany eviduje majitelka školy Hana Sedláková už déle. „Oproti minulým letům se letos z učilišť nehlásí prakticky nikdo. Za poslední roky to byla strmá křivka dolů. Tento trend se naopak netýká středních škol nebo gymnázií. U těch je zájem stabilní a během posledních let se nijak nezměnil," popsala vývoj zájmu lektorka.

Svoje výkony na parketu si řada lidí pamatuje ještě po několika letech. Tereza Kolková z Vyškova není výjimkou. „Už je to snad přes deset let, ale na taneční si pořád poměrně dobře vzpomínám. Nejvíc v paměti samozřejmě ulpí různé trapné momenty, kterým se nikdo v začátcích nevyhne. Nervózní jsem občas rozhodně byla, ale určitě převažovaly ty hezké momenty. Kdo nebyl v tanečních, o leccos přišel," podělila se o svoje zkušenosti Vyškovanka.

Zároveň upozornila, že do kurzů se hlásí víc děvčat než chlapců, což je občas dost zkomplikuje. „Kluků jsme tenkrát měli docela málo. Mezi studentkami pak tedy logicky probíhaly tiché boje, jelikož žádná nechtěla zůstat na ocet," dodala s úsměvem Kolková.

Víc studentek potvrzuje i zástupkyně z taneční školy. „Děvčat je každoročně o něco víc. Letos už pro ně máme kapacitu vyčerpanou. Muži se ale mohou hlásit stále," poznamenala.

Vyškovská taneční škola ovšem tento problém v nadcházejícím ročníku vyřešila. Děvčata totiž budou na parketu provádět taneční asistenti. „Máme domluvené takzvané asistenty z řad bývalých absolventů našeho tanečního kurzu. Tanec je dál baví. S těmi jsme domluvení, že budou docházet na taneční lekce a samozřejmě nemusí vůbec nic platit," upřesnila Sedláková.

Šestnáctiletý David Kabrle z Nemojan se na výuku valčíku nebo foxtrotu těší. „Už jsem přihlášený, takže jsem zvědavý, jak to bude celé vypadat. Moc na výběr jsem nicméně neměl. Rodiče tvrdí, že je to nutnost, a navíc do kurzu jdou i moji kamarádi. Snad to tedy bude všechno v pohodě, nakonec by to mohla být i docela sranda," pronesl mladík.

Dvaadvacetiletý Jan Mikeš z Vyškova se naopak do obleku nehrne. A ani příští roky se na tom nic nezmění. Kurz považuje za drahý. „Někde až dva tisíce korun se mi zdá příliš. Člověk to navíc v životě stejně moc nevyužije, takže si nemyslím, že by mi to někdy chybělo. Navíc nejde o jediný výdaj. Musí se k tomu ještě připočíst oblek nebo taneční boty," připomněl Mikeš.

VÍC SI VYBÍRAJÍ

Cena kurzu, o které hovoří, může být problém i pro některé potencionální zájemce. „Někomu se to může skutečně zdát mnoho. Myslím, že právě to je kámen úrazu, proč se k nám nehlásí lidé z učilišť. Mnozí pocházejí ze sociálně slabších vrstev, jednoduše peníze jejich rodiny investují jinam," uzavřela Sedláková.

To, že taneční šaty či oblek nejsou levná záležitost, potvrzuje i majitelka vyškovské svatební agentury Iris Eva Drobílková. Doporučuje si šaty spíš jednorázově půjčovat. „Klasické pěkné šaty na prodlouženou vyjdou při zapůjčení na třináct set korun. Při zakoupení je přitom částka někde jinde a to se mladým lidem nevyplatí. Šaty si u mě půjčuje přibližně osmdesát lidí za jednu plesovou sezonu," sdělila Drobílková.

Miroslava Koláčková z KK pánských oděvů s ní ovšem nesouhlasí. Minimálně v případě mužů. „Dá se pořídit univerzální oblek, takže jeho možnost využití je i po skončení kurzu vysoká. Například na vysokých školách se na zkoušky chodí většinou v obleku. Ceny se pohybují od tří tisíc korun. Zájem se zvýšil. Je vidět, že si lidé začínají raději obleky kupovat než půjčovat nepadnoucí," upozornila Koláčková.