Ke špatnému počasí, které letos zkomplikovalo žně a ohrozilo úrodu, se přidaly i škody způsobené divočáky a zemědělci tak mají letos hlavu ještě těžší než loni. Škody jdou totiž do milionů korun a jsou nevratné.

Na některých místech kvůli tomu dokonce zemědělci přestali úplně pěstovat plodiny, které prasatům chutnají. „Kukuřici, řepku i brambory jsme museli na některých místech úplně vynechat. Už jen to způsobuje ohromné ztráty. Další jsou samozřejmě způsobené tím, co prasata sežerou,“ uvedl ředitel zemědělského družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík.

Divočáci využívají pole před sklizní jako prostřený stůl. A protože se letos žně značně opozdily kvůli nepříznivému počasí, prasata mohla hodovat o to déle. „Začali jsme pěstovat jiný druh pšenice, který jim tak nechutná, abychom tomu zabránili. Jenže z té jsou zase menší výnosy,“ povzdechl si Ševčík.

Nejhorší situace je podle něj na Studnicku, dále pak v okolí Ježkovic, Ruprechtova, Podomí a Krásenska. Všechny tyto plochy totiž sousedí s lesy, odkud se prasata na pole dostávají. „Problémy s prasaty máme neustále a každoročně narůstají, protože divočáci jsou trvale přemnožení. U Podivic máme osmikilometrový ohradník, jenže i přes něj si zvířata tu cestu vždycky nějak najdou,“ postěžoval si agronom pustiměřského zemědělského družstva Morava Evžen Jachan.

Část lesů v okolí polí vlastní společnost Vojenské lesy a statky. Týká se to právě polí u Studnic a Podivic. „U Podivic od roku 2002 pole chrání elektrický ohradník, postavený z velké části na náklady Vojenských lesů a statků. U Studnic jsme také začali se stavbou ohradníků, ale nedokončili jsme ji. Odpovědnost za to ovšem padá na zde hospodařící zemědělské družstvo,“ uvedla mluvčí Vojenských lesů a statků Hana Politzerová. Zemědělci totiž ohradník zavrhli jako neúčinný a přitom nákladný.

Střílet a střílet

Příliš možností, jak škodám působeným divokými prasaty zabránit, farmáři nevidí. „Zkoušeli jsme všechno možné, ale bezvýsledně. Vzhledem k množství divočáků pomůže jediná věc – střílet a střílet,“ podotkl agronom pustiměřského družstva Jachan.

S tím souhlasí i vojáci. „Základním opatřením pro prevenci vzniku škod zvěří je plnění plánu lovu. Divize Plumlov přitom loni překročila plán lovu černé zvěře v honitbě Březina o čtyřiatřicet procent. Chápeme složitou situaci zemědělců, a proto se snažíme snižovat stavy divočáků i nad rámec zákonných povinností,“ řekla mluvčí Politzerová.

Mezi taková opatření podle ní patří například vnadiště, na která v létě dávají vojenští myslivci divočákům krmivo, aby je udrželi v lesích. „Na těchto vnadištích potom na podzim a v zimě zvířata intenzivně lovíme. Stejný účel má i osévání políček, kterých je momentálně kolem patnácti hektarů,“ řekla mluvčí.

Mezi další opatření patří lov divočáků dalšími způsoby, které jinak zákon o myslivosti zakazuje. Tyto výjimky povoluje každý rok Ministerstvo zemědělství na žádost plumlovské divize Vojenských lesů a statků. Jedná se například o nočním lov s možností osvětlení nebo lov odchytem a usmrcováním černé zvěře v odchytových klecích.