Myslivci, kteří se ženou za trofejemi, můžou být spokojení. Jiní ale jen nostalgicky vzpomínají na dlouhé výřady zajíců a bažantů. To je už minulost. Polní zvěře je málo, nepříznivé vlivy uplynulé sezony jejich už tak nízké stavy ještě zdecimovala. Potvrzují to první statistiky.

Počty ulovených zajíců i bažantů jsou v porovnání s loňskem zhruba poloviční. „Kvůli deštivému počasí vloni na jaře a pak na vrcholu léta je polní zvěře málo. Hlášení úlovků jsou slabá také proto, že myslivci ji často raději ani nelovili,“ objasnil pracovník odboru životního prostředí ve Vyškově Pavel Smejkal.

Úplně naopak je tomu u všech ostatních druhů divoké zvěře. Počty úlovků divočáků stále rostou. Přesto zemědělci zejména na Drahanské vrchovině naříkají nad škodami, jež jim černá zvěř působí. A tvrdí, že ji myslivci neloví dost intenzivně.

Myslivci zase opakovaně argumentují, že dostat divoká prasata z obrovských lánů kukuřice je prakticky nemožné i se psy. „Díky brzkému nástupu chladného počasí a sněhu se nicméně v této sezoně docela vydařily naháňky. Na jedné z nich se například podařilo ulovit osmatřicet divočáků, což je opravdu dost,“ podotkl Smejkal.

Zkušenosti lovců s těmito údaji souhlasí. Například myslivec Aleš Navrátil z Bučovic sdělil, že s kolegy v honitbě ve Ždánickém lese za tuto sezonu odlovili už sto padesát divokých prasat.

Na druhou stranu jsou divočáci stále chytřejší. „Jedno objevili na honu schované pod větvemi stromu. Čekalo a většina lovců kolem něj prošla bez povšimnutí. Objevil ho až pes,“ přidal zajímavost Smejkal.

Podle něj k neuvěřitelné životaschopnosti tohoto druhu zvěře přispívá kromě vrozené inteligence a bystrých smyslů také velká odolnost proti jedům a nemocem i velká nabídka potravy na velkých lánech zemědělců. Černá zvěř tak není odkázaná jen na přirozené zdroje, jako jsou žaludy, bukvice, houby, hmyz, měkkýši i drobná zvěř. A prosperuje i přes intenzivní pronásledování.

Myslivci na Vyškovsku ulovili také dost vysoké. „Stanovený plán na třiasedmdesát kusů jelení zvěře je o dvacet kusů překročený. Státní lesy totiž požadovaly vyšší odstřely kvůli škodám na porostech,“ objasnil Smejkal.

To potvrdil i lesní správce Otakar Pavlík. Podle lesníků jsou stavy jelení zvěře zbytečně vysoké. „Myslivci často zbytečně zašetřují mladší kusy jelení zvěře,“ podotkl už před časem šéf bučovické lesní správy.

Největší škody působí podle lesníků vysoká na mladých sazenicích jehličnanů, zejména jedlích. Šéf bučovické lesní správy je vyčíslil na zhruba tři sta padesát tisíc korun ročně. „Přitom ve Ždánickém lese je to zhruba padesát tisíc korun a zbytek připadá na Drahanskou vrchovinu a okolí. Příčinou je vyšší úživnost honiteb na jihu daná skladbou lesů, tedy převahou listnáčů. Škodí zejména jelení a výrazně pak mufloní zvěř především okusem sazenic a ožíráním a loupáním kůry na přibližně třicetiletých jehličnanech,“ vysvětlil lesní správce Pavlík.

Černá zvěř podle něj lesu prospívá. „Může vyrývat sazenice, ale spíš působí pozitivně likvidací hmyzích škůdců a podporou přirozené obnovy lesa. Sežere spousty osiva, které pak trusem roznáší po lese,“ objasnil Pavlík.

Úlovky zvěře na Vyškovsku
srnčí zvěř 620
černá zvěř 657
jelení zvěř 93
zajíc 434
bažant 474
kachna 366
liška 266
kuna 31
psík mývalovitý 5
jezevec 4
* stav k 4. 2. 2011 ve vyškovském správním obvodě
Zdroj: MěÚ Vyškov