Do Drnovic totiž přijel projekt IN-SI-DE The Cirque, který svůj předobraz našel v pestrých cirkusových šapitó. „Je to druhý díl představení. První byl čistě Inside, potom přišlo právě druhé Inside s motivem cirkusu. První díl byl regionální, protože většina z nás pochází z Hradce Králové a Pardubic. Tentokrát jsem víceméně čekal na to, až budeme mít peníze a samozřejmě také zkušenosti tanečníků na takové úrovni, abychom mohli dát něco takového dohromady," svěřuje se čerstvě nalíčený choreograf a režisér představení JK Sanchez.

Zahrají i košťata

Své nápady tak rozpracoval do taneční podoby. „Je to kombinace jazzových technik, divadla, streetdance, živé a reprodukované hudby, diváci se dočkají hraní na košťata nebo kýble, akrobatických prvků. Je to prostě taková směsice všeho, co jsme se naučili za poslední roky," doplňuje Sanchez, co můžou diváci od jeho show očekávat.

Právě očekávání jsou v potemnělém sále veliká. „Vstupenku jsem dostala jako vánoční dárek. K tanci mám velmi blízko, hlavně k jeho modernímu uchopení mladými lidmi. Takže se moc těším," podotýká divačka Eva Svozilová z Brna.

Několik ostýchavých potlesků už vyhání kabaretní umělce na scénu. Projekce mezitím vpouští diváky do zákulisí. Když se na plátně objeví několik po sobě se plazících polonahých slečen, někteří zbystří. „A já myslela, že to má být i pro děti?" vyhrkne s úsměvem na tváři žena sedící o řadu dál.

Show startuje. Jednu chvíli jsme svědky dynamických až výbušných kreací, silově náročných prvků nebo procítěného tance, který klade nemalý důraz na detail. Tanečníci vystřídají tolik rozdílných stylů, že kdybych se je tu pokoušel jmenovat, taneční odborníci by se mi jistě vysmáli.

Pojí je ale jedno – ze všech vyzařuje energie a originální pojetí. „Moje role je skřet principála. Jsme tři, každý předvedeme něco trochu jiného, jeden z nás třeba tancování s prsty. Kombinujeme připravenou choreografii a improvizaci," prozrazuje jeden z tanečníků Jan Novotný z Hradce Králové.

Společně s techniky a osvětlovači se na show podílí zhruba třicítka lidí. To už se ale na scénu vrací právě principál, aby publiku nabídl jointa, nebo svým vyšeptalým hlasem několikrát zavtipkoval. I některé další obrazy jsou improvizační, diváky těší i hra na basu, bicí nebo třeba saxofon.

Z druhé strany

Jak vidno, děj tahle směsice nemá, je to spíš takový vrstevnatý náhled do světa cirkusu z druhé strany. „Nemá to žádnou dějovou linku. Divák jde do šapitó na cirkusové představení. Počká, až se zhasne a postupně navštíví jednotlivé maringotky, aby zjistil, co v nich kdo dělá," podává svůj úhel pohledu na představení Sanchez.

Vnímavé publikum, které tvoří i desetileté děti nebo výrazně starší ročníky, každý vydařený kousek spontánně hlasově odmění, stejně jako Eva Kellner Fialová z vyškovské taneční skupiny N-Yoj. Její tanečníci se sice na představení nepodílí, pomáhají ale pořadatelsky. „Troufám si tvrdit, že kdo došel, nelitoval. Vystoupení je víc zaměřené pro taneční, než laickou veřejnost, diváci jsou ale nadšení," hodnotí spoluorganizá­torka akce.

Osobně už mám v hlavě díky ní další víkendový plán. Slušně naladěný si pustím postmoderní muzikál Moulin Rouge, točení na hlavě nebo zádech raději nechám na profesionálech.