Právě opravu koupaliště si chtějí Blanenští v úvěrových položkách v letošním roce odškrtnout. Stejně hodlají doplatit půjčku na koupi osmačtyřiceti bytů v ulici Antonína Dvořáku a dvaačtyřiceti bytů na Písečné. Na ně si půjčili více než čtrnáct milionů. Vrátit zbývá milion tři sta tisíc.

Přes třicet milionů si blanenská radnice vzala také na nákup hotelu Dukla. Zbývajících zhruba sedm milionů korun doplatí až příští rok.

Hotel dělníci zbourali a místo něj vytvořili odpočinkovou zónu. Někteří místní s postupem spokojení nejsou. „Stálo to zbytečně moc peněz. Město mohlo budovu využít jinak, a ne ji bourat a za velké peníze stavět nový park uprostřed města,“ řekl například Ladislav Štěpán.

Poslední ze čtyř dlouhodobých úvěrů Blanenským zaplatil zařízení na zásobování teplem ve městě. „Jde o technologii, která dodává teplo do bytových domů a úřadů,“ upřesnila vedoucí finančního odboru Alena Skoupá. Půjčka je na sedmadvacet milionů a radnici se podařilo splatit zatím necelé tři miliony. Termín pro zaplacení je až v roce 2027. „Další půjčky si v letošním roce město brát nebude,“ ujistil Šustáček.

Naopak Vyškov podle mluvčího městského úřadu Michala Kočího žádné půjčky dlouhodobě nemá. „Stále patříme mezi zhruba desítku obcí, které si poradí bez úvěrů,“ upozornil Kočí.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK

Poslední velkou investicí byla stavba zimního stadionu za 138 milionů korun. Město kvůli tomu uzavřelo smlouvu se společností Zimní stadion Vyškov z Rousínova, které peníze splácí. „Zhruba 127 milionů tvoří výstavba. Zbytek jsou například úroky, troje bankovní záruky nebo pojištění. Částku město zaplatí v šesti etapách, v rezervách ale mělo více než polovinu sumy,“ doplnil Kočí.

Podle ředitele Institutu veřejné správy Filipa Hrůzy se obce v České republice příliš nezadlužují. Mohou je ale lákat výhodné nabídky bank. „Zadlužení je malé a nepředstavuje problém. Existují nástroje pro kontrolu. Klíčové ukazatele sleduje ministerstvo financí. V případě, že zjistí nepříznivý stav, od obcí požaduje vysvětlení,“ konstatoval Hrůza.

Situace na trhu je ale podle něj dnes taková, že pro obce je výhodné a levné si půjčovat. „V zemi je přes šest tisíc obcí a celkový dluh činí osmdesát miliard korun,“ dodal odborník.

TEREZA HANUSOVÁ