„Historicky amur bílý vody cukrovarské nádrže obýval. Po stavbě obchvatu kolem Slavkova byl ale dlouhé roky jeho chov zakázaný. A to kvůli tomu, že mu za potravu slouží rostliny a jejich likvidaci si nikdo po revitalizaci nádrže nepřál," vysvětlil předseda slavkovských rybářů František Capita. Teď už se situace změnila a rybáři chtějí amura do nádrže vrátit, takže se v ní budou vyskytovat stejné druhy jako před desítkami let. Amur se má dostat do zarybňovacího plánu na další rok.

Už nějakou dobu se některé druhy ryb díky vysazování vrací do vod, které kdysi obývaly, také jinde v regionu. Například do řeky Hané. „Vysazujeme třeba jelce, parmy nebo ostroretky. Do potoku Rakovce zase pstruhy, což se delší dobu nedělo, a jejich úbytek byl tak znatelný. Pokud jde ovšem o rybníky, tam se žádné staronové druhy nevrací, všechno zůstává víceméně nezměněné. Průběžně vysazujeme štiku, sumce, amura a kapra," zmínil předseda vyškovské místní organizace Moravského rybářského svazu Radoslav Kotík.

Pokud jde o samotnou velikost populace ryb, čísla se podle organizací nevychylují do extrémů ani na jednu stranu. Loni třeba zaznamenali větší úhyny kvůli suchu na Slavkovsku, podle Capity se má stav nicméně brzy vrátit do normálu.

Ubližují často lidé

Úhyny může způsobit cokoli. „Stačí, když se někdo zbavuje nějakého odpadu třeba jen v blízkosti rybníka, a ryby to můžou pocítit. Pak pochopitelně existují přírodní faktory, které regulují počet ryb. Nepozorujeme nicméně v poslední době nic katastrofálního, díky pravidelnému vysazování se množství populace drží na dobrých číslech," oznámil slavkovský předseda.

I podle Kotíka jsou rybníky v okrese slušně zarybněné. „Pravidelně se ale potýkáme s problémy, které způsobují větší sucha a nedostatek vody. Proti tomu pomůže hlavně odbahňování," upozornil předseda. V dohledné době se proto organizace chystá odbahnit hned tři rybníky.

Například také rybář Jiří Kolmaš z Prostějova, který pravidelně jezdí chytat na vyškovský Kačenec, má za to, že obsádka je slušná. Změny nicméně pozoruje. „Dřív jsem vytahoval méně ryb, ale zato větších. Dnes je to naopak. A naprostá většina z toho jsou kapři, těch je až příliš. Teď to vypadá asi tak, že na každých třicet malých kaprů vytáhnu jednoho velkého," podotkl rybář.

Na mnoha rybnících a tocích v Česku působí značné potíže rybolovný pták kormorán, který stojí za citelným úbytkem ryb. Vyškovska se problém dotýká okrajově, hlavně v oblasti Ivanovic a Prus. Škody nicméně páchá i jiný pták. „Velké potíže máme s volavkou, ta u nás stojí za úmrtím značného množství ryb. Kolikrát je ani skutečně neuloví, jen naklovne a ryba po chvíli zajde. Nemůžeme s tím ale nic dělat, volavka je chráněná. Osobně se mi ovšem zdá, že je přemnožená. Její odstřel bych v určité míře povolil. Hodně ryb uhyne také kvůli čápům černým, ale to je jiná věc, těch skutečně není tolik a je třeba je chránit," porovnal Kotík.

Dodal, že kromě toho má na populaci ryb vliv do jisté míry i rostoucí počet rybářů, kteří si odnesou vše, co z vody vytáhnou. Stylem chyť a pusť nicméně vždycky chytal třeba Kolmaš. „Jen výjimečně si rybu odnesu, když se doma řekne, že si něco dáme k večeři. A také potom musí mít alespoň padesát centimetrů, menší vždycky pouštím," prozradil.