Pokusit se nechat si změnit pozemek vedený jako pole na stavební parcelu můžou právě teď Vyškované. Město totiž po šestnácti letech mění územní plán. „Důvodem je stáří dosavadního, který pochází z roku 1997, a také velké množství dílčích změn, kterými za dobu své existence prošel," potvrdil vedoucí odboru územního plánování a rozvoje vyškovské radnice Jiří Plášil.

Než ho odsouhlasí zastupitelé, můžou k němu obyvatelé města vznášet svoje připomínky. „Některé se objevily už při zpracování a projednání zadání. Sešlo se asi patnáct až dvacet požadavků, všechny poputují projektantovi. Ten je zapracuje do posouzení. Šlo o připomínky typu změn využití pozemků. Někteří lidé například chtěli vyjmout parcely z ploch orné půdy a zařadit je do těch určených k bydlení," přiblížil Plášil.

Vyškovská radnice naopak bude žádat například o změnu na sportovní plochy, a to kvůli stavbě tenisových a volejbalových kurtů. „Tam, kde je stavíme, je podle platného územního plánu zóna sportovišť. Vykupujeme ale i další pozemky, které jsou v současnosti ornou půdou. Ty bude nutné změnit na plochy se sportovním využitím. Bude je zahrnovat i nový územní plán, jinak bychom tuto stavbu nemohli zamýšlet," naznačil vyškovský místostarosta Karel Jurka.

Nový dokument, který bude pro Vyškov výchozí při uskutečňování různých záměrů, nebude platit jen na území samotného města. Zahrnovat bude i katastry jeho místních částí, tedy Dědic, Opatovic, Rychtářova a Lhoty.

Dlouhodobý proces

Kdy se ovšem dostane do rukou zastupitelů, není podle Plášila možné odhadnout. „Snahou pořizovatele je pochopitelně celý proces zbytečně neprodlužovat, ale na druhé straně musíme dát všem účastníkům procesu dostatek času a prostoru k uplatnění svých zájmů," vysvětlil Plášil.

Obyvatelé města, které oslovila redakce Vyškovského deníku Rovnosti, většinou o záměru města neměli tušení. „Že takové věci lidé můžou připomínkovat, ale vím. Pokud radnice mění územní plán, zastávám názor, že by pro své záměry neměla vyjímat plochy z orné půdy. Teď si všichni myslí, že je jich dost, ale nakonec zjistí, že budoucí generace nebudou mít na čem hospodařit," je přesvědčená například Božena Golcová z Vyškova.

Podle ní by případné novostavby měly vznikat v místech, která už byla zastavěná a v současnosti jsou bez využití. „Co se týká nových ploch pro bydlení, řekla bych, že budoucnost je v objektech, které se staví spíš do vrchu než do prostoru, ušetří se tím mnoho místa," namítla obyvatelka Vyškova.

Plášil naopak tvrdí, že lidé možnosti zásahu do územního plánu města využívají. „Poslední dobou se zájem veřejnosti výrazně zvedá. Zajímají se nejen o prostředí, ve kterém žijí, ale také o to, jak se město bude do budoucna vyvíjet," zhodnotil.

Nový územní plán bude podle jeho slov vytvářet autorizovaný architekt urbanista s ohledem na nepřetržitý vývoj území. „Bude navrhovat jeho další rozvoj, vyhodnocovat využití a využitelnost stávajících pozemků nebo stanovovat regulační podmínky pro využití současných i nově navrhovaných ploch. Nelze tedy v předstihu určovat, které budou určené k zastavění a které nikoliv, jaká bude regulace v území," dodal Plášil.