„Jeden den se třeba strhla obrovská bouřka, takže jsem se musel rychle sbalit a vyrazit domů. Hned následující den jsem zase prohrál boj s komáry. Bylo to k nevydržení, takže jsem zase spěchal k domovu. Až třetí den jsem udělal pár kvalitních fotografií,“ usmívá se rodák z Královopolských Vážan a amatérský ornitolog Jiří Bartl, který žije už pět desítek let v Rousínově.

Za sebou má už čtyři ornitologické výstavy. Pátá je k vidění právě v těchto dnech ve vyškovském Sokolském domě.

Autor ji nazval Příroda a ptactvo Rousínovska. „Ornitologie je můj život. Příroda je pro mě vším. Fotografování z toho tak nějak vyplynulo, k ornitologii je potřeba. Fotografuji také třeba motýly, pozoruji i jiná zvířata,“ svěřuje se Bartl, který je už dlouhých pětačtyřicet let členem České ornitologické společnosti při Národním muzeu v Praze a kroužkovatelem ptáků. Zároveň se může chlubit členstvím v Českém svazu ochránců přírody.

S fotografováním opeřenců začal někdy před třiceti roky. Do přírody vyráží s dvěma digitálními přístroji. „Dříve jsem samozřejmě začínal s černobílými fotografiemi. Momentálně mám fotoaparáty Nikon a Panasonic a také dva teleobjektivy, třístovku a pětistovku. Zároveň i filmuji s kamerou, mám natočených dvanáct dvaceti až třiceti minutových ornitologických filmů, které jsou u mě k vypůjčení. Promítáme je na různých ornitologických schůzích a přednáškách,“ vyjmenoval milovník přírody, který své bohaté zkušenosti s úspěchem předává hlavně mládeži.

Při fotografování je podle něj důležité především dobré maskování. „Využívám kryt z vojenské celty. Zalezu si dovnitř a většinou vystrčím pouze teleobjektiv. Nebo uříznu nějaké haluze a těmi se přikryji. Pak už je to o trpělivosti,“ pokyvuje ornitolog.