Některé obce totiž narážejí na nedostatek peněz, jiné na území vojenského prostoru. „Nejde o novou myšlenku, ta vznikla už před lety. Na plánu jsme začali pracovat, bohužel však ztroskotal na nesouhlasném postoji některých majitelů pozemků, přes které trasy mohly vést. Nejbližším úkolem tak pro nás bude zjistit, které trasy už fungují a kde chybí. Následně obnovíme jednání s vlastníky parcel. Pro naši myšlenku hraje také fakt, že současná vláda nejspíš vypíše na cyklostezky dotace," přiblížil koordinátor mikroregionu František Vlk.

Příkladem představ o propojení dědin může být cyklostezka, která má vést z Krásenska do Podomí a následně i Ruprechtova. Ta už však několik let naráží na problémy. „Na náš úsek se nám stále nedaří sehnat peníze. Projekt je připravený dobře, bohužel se nám ale nepodařilo získat dotace. A letos se ani nevypisovaly. Stavbu ale nevzdáváme, chceme ji postavit, jde totiž hlavně o bezpečnost dětí, které jezdí do školy v Podomí. Uvidíme, jaké budou v budoucnu vypsané dotace," zopakovala starostka Ruprechtova Světlana Švarcová.

S výstavbou stezky tak z tria obcí začali pouze v Krásensku. „Získali jsme příspěvek z kraje ve výši sto třiceti tisíc korun, který nám umožňuje pokračovat v pracích, které jsme zahájili už před dvěma lety. Projekty na celou stavbu propojující naše obce jsme měli hotové už v roce 2010. Následně jsme zajistili stavební povolení, územní rozhodnutí, dokonce jsme vyjmuli pozemky ze zemědělského půdního fondu. Začít jsme navíc museli, aby celé stavební povolení nepropadlo," přiblížila krásenská starostka Hana Šíblová.

Z hlíny asfalt

Obec tak předloni nechala pozemky odbagrovat. V současné době je trasa tvořená uježděnou hlínou. „Proto ji musíme nechat vyasfaltovat. Na tom budeme pracovat už zanedlouho, na přelomu července a srpna. Jak to nakonec dopadne s ruprechtovskou částí, je ve hvězdách. Ze svého obec stavbu zkrátka nezaplatí, jde o milionové položky," povzdechla si Šíblová.

Propojení se asi jen tak nedočkají ani v Nových Sadech. Brání jim v tom plocha vojenského prostoru. „Plán známe, ale to, že si cyklostezku musí vytvořit každá obec sama, nebude pro některé snadné. Třeba pro nás. Čekáme na nový zákon o vojenském prostoru a doufáme, že dojde k posunutí hranice. Pak by bylo reálné cyklostezku postavit. Jako jediní bychom propojili dva okresy, směřovala by totiž na Drahany na Prostějovsku," popsal starosta Nových Sadů Jiří Šteflíček.

Na opačnou stranu, na Studnice, se však milovníci vyjížděk jen tak po stezce neprojedou. Znovu jim brání vojenský prostor. „Sami už jsme jednu měli od vojáků povolenou, ale následně nám ji zrušili a změnili na účelovou cestu," pokrčil rameny Šteflíček.

Propojení mikroregionu však nebudí jen nadšení. Příliš si ho nedokáží představit například v Olšanech. „Jedinou přístupnou obcí jsou pro nás Habrovany. A ty ve svazku nejsou. Je pravdou, že jsme uvažovali o propojení okolo bývalé Polívkovy farmy. Myslím, že v době konání velkých akcí, které se na ní pořádaly, by stezku mnoho lidí uvítalo. Problém je ale v penězích, které jsme nesehnali. Navíc i velkým akcím už na farmě zřejmě odzvonilo, takže si myslím, že stezku nepostavíme ani v budoucnu," byla skeptická olšanská starostka Dana Křížová.

Nadějně však nevidí ani propojení s mikroregionem. Do Nemojan, které jsou také jeho členem, už je to poměrně daleko. Navíc je podle ní katastr Olšan protkaný dostatkem jiných tras. „Vedou lesem, což je pro cyklisty velmi atraktivní, stromy na ně vrhají příjemný stín. Proto si myslím, že se do projektu nezapojíme. Smysl vidím spíš v propojení Krásenska, Podomí a Ruprechtova," doplnila svůj názor Křížová.