Díky mimořádně dlouhému babímu létu loni na podzim se lidé těšili na nejkratší topnou sezonu za posledních zhruba patnáct let. Zima je ale nakonec mimořádně krutá. Kamna hučela a ještě stále hučí o sto šest. Lidé protopí spoustu peněz.

Třeba Vyškovanovi Radku Molčánovi přišlo v těchto dnech hrozivé vyúčtování za plyn. „Je tam nedoplatek ve výši poloviny mého platu. Zhrozil jsem se. Snažíme se totiž šetřit a vytápěli jsme na nižší teplotu než vloni. Trochu jsme si přilepšili jenom o víkendech. Myslím, že se na vysoké spotřebě podepsaly hlavně dlouhé silné mrazy. Budu zřejmě muset pro příště investovat do zateplení,“ svěřil se Molčán.

Pouze ti, kteří už mají obydlí zateplená, na tom byli o něco lépe. „Zima je tužší než dlouhé roky předtím, ale protože naši zákazníci mají zateplené domy, protopili méně. Například když porovnáme loňský leden, kdy spotřebovali devatenáct tisíc gigajoulů a letošní leden se sedmnácti tisíci čtyřmi sty, tak protopili zhruba o osm a půl procenta méně,“ vypočítal jednatel tepelné společnosti Vyteza Vyškov, která vytápí zhruba tři tisíce sedm set domácností ve Vyškově, Michal Koutník.

Protože všeobecně zdražují energie, lidé se často vracejí k uhlí a dřevu. Zapomínají ale na to, že by si měli nechat prohlédnout komín kominíkem. „Lidé ve snaze ušetřit si nenechávají komíny odborně prohlížet. Buď je vůbec dlouhá léta nečistí, nebo se je snaží vyčistit sami. Ale to nestačí. Zadehtovaný komín je nebezpečný. Například v Krásensku nedávno jeden shořel a bude se muset rekonstruovat,“ uvedl kominický mistr Štefan Benko z Krásenska.

Hasiči mu dávají za pravdu. Požáry způsobené právě sazemi v komíně řešili hlavně ve druhé polovině ledna, kdy trvaly takzvané arktické noci s víc než dvacetistupňovými mrazy. „Komíny hořely třiadvacátého ledna v Křenovicích, pětadvacátého v Marefách a devětadvacátého v Mouřínově,“ vypočítal vyšetřovatel příčin požárů vyškovského hasičského záchranného sboru Karel Vidlář.

Lidí, kteří topí dřevem, přibývá. Topit s ním je sice méně ekologické a pracnější, ale zato nejlevnější.

Zájem o dřevo z lesa je poměrně veliký už několik let po sobě a ještě stoupá. Bučovická lesní správa ho nabízí za sto až dvě stě čtyřicet korun za kubík. Ale ten, kdo se nestihnul zásobit před zimou, se v zimě do lesa kvůli sněhovým závějím nedostal.

Brodit se sněhem stálo za to jenom zlodějům. „Zjistili jsme krádež v oblasti Ždánic. Někdo tam pokácel stromy, zůstaly po nich jenom pařezy. Škodu jsme vyčíslili na tři tisíce,“ uvedl šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík. Ten si je jistý, že hned jakmile se rozjaří, lidé se vydají do lesa pro zásoby na další zimu.

Ti, které zima zaskočila, se na poslední chvíli vydali na nákupy palivového dříví. „Přes zimu jsme zaznamenali vyšší zájem. Nejenom o dřevo, ale hlavně o dřevěné brikety, které jsou narozdíl od nasáklého dřeva ihned k použití,“ sdělil prodejce z Hostěrádek-Rešova Tomáš Poulík.

Že stoupá i zájem o krbové dřevo, potvrdil i pustiměřský dodavatel František Pospíšil. „Za metr buku zaplatí zájemci asi patnáct set korun. Používá se pro přitápění v krbu. Za zimu je stojí do deseti tisíc,“ spočítal Pospíšil.

Přes zimu se dveře netrhnou ani ve vyškovských uhelných skladech. Lidé totiž nechtějí nakupovat uhlí ve velkém množství, protože ho nemají kde uskladnit, a tak museli zajet do skladu hned několikrát. Potvrdil to vedoucí vyškovských uhelných skladů Petr Uhlíř. Po dřevu nasbíraném v lese je uhlí jedním z dalších nejlevnějších paliv. Prodává se od dvou set sedmdesáti do čtyř stovek korun za metrák.