Kvůli pětiminutovému zpoždění se skoro nemůžu dostat do sálu drnovického kulturního domu, kde se odehrává Předvánoční setkání s vernisáží hned několika výstav obrázků a fotografií. Přede mnou desítky, ne-li stovky lidí. Někteří se skleničkami vína v ruce, jiní s minerálkou. Spousta z nich v družném hovoru.

„Kterápak to asi vyhrála?“ zní z úst postaršího muže, který netrpělivě čeká na vyhlášení výsledků ankety Studánka Vyškovska. Slova se ujímá předseda občanského sdružení Drnka Pavel Klvač.

„Všechny vás tady vítám. Bohužel situace nedovolila, abychom vernisáž pořádali v nějaké rozumnější době, osvětlení tady není zrovna nejlepší. Takže budete nucení mžourat,“ vtipkuje Klvač. To by prý nebylo tak strašné jako to, že pořadatelé akce budou vyhlašovat různé soutěže.

„Abych nezdržoval, budu se snažit, aby všechno mělo rychlý spád,“ dodává Klvač a pobízí návštěvníky, aby jedli a pili, co hrdlo ráčí. Pak už hosty vítá starostka Drnovic Zuzana Hermanová a také Marcela Dvořáková z tamního občanského sdružení Kolokoč.

Jak obecní úřad, tak i zmíněná organizace se totiž spolupodílí na pořádání akce. Následuje vystoupení dětí z Kolokoče a potom už vyhlašování výsledků tří soutěží. Herbáře z Budonické louky, nejoblíbenějšího místa v přírodě žáků drnovické základní školy a také Studánky Vyškovska 2007.

Klvač je jako moderátor výborný. Jeho humor vykouzlí úsměv na každé tváři. Třeba při vyhlašování výsledků soutěže Moje nejoblíbenější místo v přírodě. „Třetí místo. Markéta Kalivodová. Ta nám řekne, kde to má nejradši a proč,“ zpovídá Klvač.

Protože je dívka z Račic, odpověď je takřka jasná. „Nejvíc se mi líbí Rakovecké údolí,“ říká školačka.

Moderátora napadají verše, které o údolí vytvořil drnovický básník-samouk Miroslav Daněk. „Napsal: Nejradši mám Rakovecké údolí. A rýmovalo se to: Na jednom kopci hnízdo sokolí. Ptal jsem se přírodovědce Honzy Buřivala, jestli tam někdy viděl sokola. Říkal, že ne. Ale pan Daněk jo,“ usmívá se Klvač.

Přichází řada na oficiální vyhlášení ankety Studánka Vyškovska 2007. Zvítězila ta, které místní říkají Svatá. Nachází se u Brankovic. Navrhlo ji právě tamní občanské sdružení Branek. Navrhovatelem dvou, které se umístily v první šestici, byl rousínovský ornitolog Jiří Bartl.

„Tento člověk má také vášeň na studánky, stromy a možná ještě na něco jiného,“ říká předseda občanského sdružení Drnka.

Akce pomalu končí. Opouštím sál. Diváci se stále baví. Ve dveřích ale potkávám další lidi nesoucí ohromnou aparaturu. V Drnovicích to v poslední době pořád žije, říkám si.