Sociální demokraté udělali na Vyškovsku obrovský skok ze čtvrtého místa na první. Překvapením může být až třetí místo komunistů, kteří v minulých eurovolbách před pěti lety ve vyškovském okrese zvítězili. ODS se drží stabilně na druhém místě. Mezi největšími stranami se KDU tentokrát umístila až jako čtvrtá.

Menších seskupení získala zanedbatelná procenta hlasů.

Důvody vítězství ČSSD jsou podle vyškovského starosty Petra Hájka hájícího stejné barvy jasné. „Snažili jsme se věci řádně vysvětlovat. Je to i odraz momentálního politického klimatu. Lidé také vědí, že straně se podařilo na Vyškovsko přitáhnout peníze na mnohé projekty,“ řekl Hájek. Radost má i místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Silnou a stabilní podporu máme v okrese Vyškov i díky tomu, jakou pozornost věnujeme rozvojovým prioritám problémům lidí v našem regionu,“ řekl Sobotka.

ODS se raduje z celorepublikového vítězství a podařilo se jí přesvědčit i Jihomoravany. „ODS dlouhodobě usiluje v Jihomoravském kraji o prvenství a nyní se to podařilo. Z tohoto pohledu považuji druhé místo ODS v okrese Vyškov a našem městě za dobrý výsledek,“ řekl předseda vyškovské ODS Michael Hrbata.

Zklamání z poklesu nepociťoval předseda vyškovských komunistů Jaroslav Sláma. „Necelých osmnáct procent hlasů bereme jako optimální výsledek aktuálního politického stavu. Místo šesti poslaneckých mandátů budeme mít podle všeho pět. To v žádném případě není prohra,“ řekl Sláma.

Čtvrté místo nepokládá KDU-ČSL za prohru, ale do budoucna má jinou představu. „Výsledek považuji za dobrý. Ale našim cílem je dosahovat u voleb kolem dvaceti procent, které prokázal náš voličský potenciál v loňských krajských volbách. Na Vyškovsku dosahujeme vždy lepší průměr, než v celostátním měřítku. Silné pozice máme v obcích, což může poukazovat na dobrou práci našich starostů,“ zhodnotil místopředseda okresního výboru KDU-ČSL Roman Celý.

K volebním urnám přišla na Vyškovsko o něco málo více než čtvrtina voličů. Z měst vyškovského okresu měl nejvyšší, téměř třicetiprocentní volební účast Rousínov, nejnižší, třiadvacetipro­centní, Ivanovice na Hané. Nejvyšší volební účast byla v Březině, a to padesátiprocentní. Vojenský újezd Březina je okresek největší rozlohou, ale nejmenší počtem voličů. Ze čtyř voličů přišli do volební místnosti dva lidé. Nejuvědomělejší voliči byli dále ve Chvalkovicích, Orlovicích, Krásensku. Nejmíň volili lidé z Rostěnic-Zvonovic, Pustiměře, Studnic. Za nízkou účastí je podle brněnského politologa Stanislava Balíka fakt, že lidé si nedokáží představit pravomoci Evropského parlamentu.

Na Vyškovsku se volby obešly bez incidentů.

Eurovolby přinesly „povýšení“ vyškovskému starostovi Petru Hájkovi (ČSSD). Ten se stane na čtvrt roku poslancem. Nahradí Zuzanu Brzobohatou, která

byla zvolena europoslankyní a musí se vzdát mandátu.

Hájek se podle svých slov pokusí obě práce sladit, neboť jde pouze o tři měsíce a ještě v období prázdnin.

Výsledky eurovoleb na Vyškovsku v procentech

Česká strana sociálně demokratická 28,89
Občanská demokratická strana 20,80

Komunistická strana Čech a Moravy 17,64

Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 13,73

* * *

Suverenita 3,47

Věci veřejné 1,97

Moravané 1,92

Evropská demokratická strana 1,81

Starostové a nezávislí–vaše alternativa 1,16

SNK Evropští demokraté 1,09

Zdroj: www.volby.cz

Kandidátů z Vyškovska se na volebních lístcích objevilo pomálu, a to ještě většinou na posledních nevolitelných místech. Například zbýšovský starosta Jaroslav Žalkovský chtěl na předposledním místě vyjádřit podporu tomuto hnutí.

Výjimkou byl leader Moravanů Jiří Novotný, který byl v čele jejich kandidátní listiny. Tato strana však na Vyškovsku nedosáhla ani dvou procent hlasů.

* * *

Na Vyškovsku přišla dát svůj hlas o něco málo více než čtvrtina voličů, a to 26,63 %. To je jenom o 1,37 procent méně než celorepublikový průměr.

Volební účast ve městech Vyškovska v procentech

Rousínov 29,31

Slavkov u Brna 27,28

Vyškov 24,82

Bučovice 24,20

Ivanovice na Hané 23,11

Obce s nejvyšší volební účastí v procentech

Nejvyšší volební účast byl v Březině, a to padesátiprocentní. Vojenský újezd Březina je volební okresek největší rozlohou, ale nejmenší počtem voličů. Ze čtyř voličů přišli do volební místnosti dva lidé.

Březina 50

Chvalkovice 40,85

Orlovice 39,85

Krásensko 38,58

Heršpice 37,98

Kobeřice 36,49

Lysovice 36,45

Obce s nejnižší volební účastí v procentech

Rostěnice-Zvonovice 14,65

Pustiměř 16,31

Studnice 17,21

Drysice 18,69

Nové Sady 20,25

Vážany 22,25

Otnice 22,17

Bošovice 22,15

Zdroj:www.volby.cz

Výsledky se ke čtenářům dostávají oproti dřívějším volbám opožděně. Volební místnosti se sice zavřely už v sobotu odpoledne, ale sčítání začalo až v neděli v deset večer, kdy volby skončily v poslední evropské zemi, v Itálii. „Je to kvůli zachování regulérnosti. Voliče by totiž zveřejnění výsledků voleb v sousední zemi mohlo ovlivnit,“ řekl brněnský politolog Stanislav Balík.

Ten i vysvětlil, proč k evropským volbám přišlo tak málo voličů. „Lidé si totiž nedokáži představit činnost a pravomoci Evropského parlamentu. A mají do určité míry pravdu, protože Europarlament nemá zákonodárnou pravomoc jako třeba národní parlament a omezuje se především na to deklarativně potvrzovat kroky Evropské komise,“ dodal Balík.

Evropské volby se konaly už podruhé, předtím se uskutečnily v červnu 2004. Na Vyškovsku se jich zúčastnilo osmadvacet procent. Tehdy nejvíc hlasů získali komunisté (26 %), následovaní ODS (22 %) a KDU-ČSL (17 %), ČSSD (10 %), SNK (6 %). Moravané získali 2 %.