Rčení o tom, že za bílého února sílí pole, se letos vyplnilo. Zemědělci z Vyškovska na počasí nenaříkají. Spíš je trápí výkupní ceny.

„Přestože zima byla dlouhá a celou dobu ji provázely extrémní teploty, tak jsme ji přečkali bez větší újmy. Mohla za to opravdu silná vrstva sněhu, přes kterou se mráz nedostal. Země tak nebyla zmrzlá natolik, jak by se mohlo zdát,“ pochvaloval si třeba soukromý zemědělec Petr Voňka z Křižanovic.

Problémy se sněžnou plísní podle něj můžou mít spíš menší pěstitelé nebo zahrádkáři. Plíseň někde poškodila ozimý ječmen.

Voňka už má prakticky po jarní sezoně. „Veškeré obiloviny jsme už zaseli. Zbývá už jen kukuřice, kterou zasejeme zhruba do čtrnácti dnů. Ale samozřejmě nás čeká další hnojení a pesticidy,“ prozradil zemědělec, který se zaměřuje pouze na rostlinnou výrobu.

Dost práce už udělali také farmáři z Nížkovic. „Doseli jsme poslední jařiny. Kdo nestihnul zaset do prvního deště, bude mít horší úrodu. Už tak budou výnosy nižší, protože kvůli letošní dlouhé zimě jsme zaseli hodně pozdě. Pamatuji rekordní počasí, kdy jsme seli 8. února. Letos až 28. března,“ řekl předseda společnosti Agria Nížkovice Pavel Pásek.

První etapu jarních prací má už za sebou také největší zemědělský výrobce v regionu, společnost Rostěnice. „Veškeré jařiny včetně kukuřice jsme už zaseli. Společně s mákem, který se bude sít asi za čtrnáct dní, budou na ploše zhruba tří tisíc hektarů. Zakrátko zasejeme také sóju, kterou extrudujeme a používáme ke krmení prasat. Zatím jsme si totiž ponechali jak vepře, tak i brojlery,“ informoval předseda představenstva akciové společnosti Rostěnice Vítězslav Navrátil.

Výkupní ceny jsou nízké

Dalším z podniků, které živočišnou výrobu zatím neukončily, je soukromá zemědělská farma Ladislav Bureš. Zaměřuje se na výkrm prasat. Firma má nicméně velké potíže. „Chov prasat není dlouhodobě udržitelný. Rozdíl mezi výkupní cenou a náklady na výrobu je propastný. Jatka vyplácejí za kilogram živé váhy sedmadvacet korun, zatímco náklady na výrobu jsou obecně vzato přibližně pětatřicet korun,“ uvedla spolumajitelka firmy Jana Burešová.

Jejich farmě se zatím daří udržet díky dvěma věcem. „Nemáme žádné zaměstnance, vše si děláme sami, čímž ušetříme na mzdách. Navíc si mícháme vlastní krmivo, které si sami vypěstujeme. Tím se nám daří snížit náklady na přibližně třicet korun na kilogram živé váhy. Ale i to je méně, než za kolik jatka maso vykoupí,“ prohlásila Burešová.

Podnik si proto přivydělává i další způsobem. „Manžel nabízí služby kombajnu a autodopravy,“ doplnila Burešová.

ČTĚTE TAKÉ: Druhou bioplynovou stanici nechtějí

Naopak nížkovické družstvo patřilo k těm, které kvůli nízkým výkupním cenám masa a mléka zrušilo živočišnou výrobu, a to jak vepře, tak i skot a dojné krávy. Spoléhá proto na rostlinnou výrobu. Nezaměřuje se však na určitou plodinu. Ani jedna podle Páska není totiž výdělečná. „Dokonce i mák, na který zemědělci v minulosti spoléhali, už je prodělečný. Náklady na jeho pěstování jsou třicet korun, výkupní cena však je pouhých patnáct korun. A na pultech si ho zákazník koupí za pětačtyřicet,“ povzdychnul si Pásek. Ten právě v těchto dnech ještě jedná o tom, zda družstvo nezaseje větší plochy vojtěšky pro spalovnu v Hodoníně.

MICHAL KOČÍ
REDAKTORKY VYŠKOVSKÝCH NOVIN