Pyžamové setkání se v obci koná už po deváté. A za ta léta zřejmě neztratilo nic ze své atraktivnosti. „Je to určitě jedna z nejlepších akcí v Holubicích. Šlo o spontánní nápad čtyř rodin u piva. Těší nás, že je každý rok plno. Na tématu se domluvíme tak půl roku dopředu, podle toho se pak vždy přizpůsobí program," vysvětluje jeden z pořadatelů akce Miloslav Švábenský.

Lidem podle něj volnější atmosféra svědčí. „První rok dorazilo dokonce pár lidí v oblecích, od té doby už nikdo takový slušně oblečený nepřišel," směje se.

Pochvala kapele

Na návštěvnících je vidět, že rádi zapomněli na večerní róbu a skočili do pyžama. I když ne tak úplně do vlastního. „Na akci jsem už potřetí, těší mě, že lidi vždycky spolehlivě zaplní sál. Kapela Modul umí udělat skvělou atmosféru, přijíždí i lidé z okolních vesnic. Je to dobře zorganizované," chválí třeba Tomáš Světelský z Holubic nasoukaný v dámském nočním úboru. Jen nohy si nestihl oholit. „Je to sranda. Zapomněla jsem si sice silonky, přesto myslím, že jsem pěkná a určitě se budu líbit," přikyvuje s úsměvem mladík.

Kdo by se domníval, že setkání bude mít průběh jako podobné dýchánky za oceánem, které startují plkáním u televize s velkou lahví coly a mísou brambůrků a vyvrcholí polštářovou bitvou kvarteta pubertálních kamarádek, bude se mýlit.

V Holubicích mají o pyžamové party úplně jiné představy a právě vyhlásili vyvrcholení doprovodného programu. Zhruba sto čtyřicet lidí tak už přihlíží volbě Miss a Missáka Pyžamovky. Mezi pětkou finalistek je i „dáma" ve fialovém. Dostává záludnou otázku na téma prvních intimností. „Mělo by to být hlavně romantické. Já mám doma totiž zelenej mozek, on furt jen ty kasárny a střelba, a to není romantické. Já potřebuji západ slunce, sedět na té stráni a mít s sebou víno. A aby byl milej – a něžnej – hlavně – na mě. A taky bych si přála, aby byl ten světovej mír," nesmí opomenout.

Porota stojící na červeném koberci a svírající v rukou šerpy pro nejlepší to bude mít těžké. Pamatuje ročníky, kdy se spalo jako na Havaji, jako na Divokém Západě i ročník s retro usínáním. Určitě rozsekne i tohle prestižní klání.

Těžká nemoc chlapů

Až se vystřídají všechny Jiťáci a Mirečky, přijdou na řadu i „pánové". A typicky jízlivé otázky pro pětici finalistek, jak je to s pověstnou chlapskou rýmečkou nebo výměnou pánských ponožek. „Viděla jsem kamarádku, jak se někam zapisuje a pobídla mě, ať se na soutěž zapíšu taky. Tak jsem to udělala. Ale nelituju toho. Líbí se mi, jak se člověk dokáže bavit i v jiném oblečení než v šatech nebo obleku. Je to dobrý nápad," hodnotí jedna z finalistek klání Markéta Ryšánková z Viničných Šumic.

Na pyžamo si zvykl i Jirka, který dorazil až z Olomoucka. „Nejsem místní, ale skutečně si to užívám. Dozvěděl jsem se o akci od přítelkyně. V pyžamu jsem měl zezačátku trochu problém, ale rychle jsem si zvykl. I panáky pomohly," přiznává.

S těmi si zřejmě rozumí také domácí Marek Nohel. A už teď se těší na příští rok. „Pyžamovka oslaví kulatiny. Myslím, že to bude hodně speciální," je přesvědčený mladík. Přít se s ním nebudu. Prohrál bych.