Seznamte se: sedmnáctiletá Darja Klementová. Vítězka národní soutěže České hlavičky, kterou opanovala prací, v níž se věnovala proteinu s označením CK1α. „Je to protein, který je jednou z částí komunikačního mechanismu mezi buňkami. Konkrétně jde o jednu z molekul, díky které jedna buňka dovede přijmou a zpracovat signál z druhé,“ vysvětluje Klementová.

Nejde přitom o práci samoúčelnou, neboť CK1α hraje roli u vzniku závažných hematologických onemocnění, jako jsou myelodysplastický syndrom a akutní myeloidní leukémie. „Získávání nových poznatků o CK1α je proto velmi významné pro zlepšení současné léčby zmíněných onemocnění,“ říká mladá vědkyně, jenž začala objevovat taje lidského těla již ve čtyřech letech.

Giacomo Agostini na autogramiádě v Brně.
Motorka je jako odjištěný revolver, řekl legendární závodník Agostini v Brně

Tehdy v duchu dětské zvídavosti, o pět let později však už naplno. „K molekulární biologii jsem se dostala v devíti letech na Masarykově juniorské univerzitě. Hrozně mě to bavilo. Pak následovala odmlka, kdy jsem se zabývala humanitními vědami. No a další zlom nastal, když mi bylo dvanáct. Zúčastnila jsem se biologické olympiády a zjistila, že se tomu chci věnovat naplno,“ vypráví.

Pak to šlo ráz naráz. Střih. Třináct let. Přihláška do kurzu DNA Klub pro středoškoláky pod vedením Marka Šebesty z CEITECu. Přestože její spolužáci byli o dost starší, Klementová jim v pohodě stačila. Studovala, učila se uvažovat vědecky, navštěvovala výzkumné skupiny a seznamovala se s vědci, načež zakotvila ve výzkumném týmu profesora Vítězslava Bryji. „Pan Šebesta byl skvělý učitel. Dokáže i ty nejsložitější věci vysvětlit jednoduše. Tím mi nesmírně pomohl,“ vzpomíná Klementová.

Talent všeho druhu

U profesora Bryji pak mladá vědkyně objevila svou specializaci, v níž zkoumá spletitou síť buněčných signalizačních drah. „Darja je rozhodně unikátní. Je velice inteligentní, pracovitá, ambiciózní a má nesmírný tah na bránu. Vše se v ní hezky potkává. Pokud nevyhoří, může to dotáhnout opravdu daleko,“ popisuje mladou kolegyni profesor z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Vítězslav Bryja.

Darja Klementová pochází z umělecké rodiny. Od útlého věku hraje na klavír, flétnu a klarinet. Nadějná je tudíž nejen vědkyně, nýbrž i hudebnice. Ostatně navštěvuje brněnské umělecké gymnázium.

„K umění jsem byla od malička vedené a gymnázium jsem si vybrala, jelikož tam panuje skvělá atmosféra. Je to menší škola, kde se všichni známe. Není to tak, že bych tam kvůli rodičům musela. Ti mě naopak ve všem podporují. Vždy chtěli, abych dělala, co mě baví a když jsem jim řekla, čemu bych se ráda věnovala, byli nadšení,“ culí se mladá vědkyně, která se ve volném čase věnuje také politice, historii, ekonomii nebo četbě. „Obecně se zajímám o svět kolem sebe. Nerada bych zůstala zahleděná pouze do přírodních věd. Chci vědět, co se ve společnosti děje a v tématech se orientovat. Rozumět světu kolem i optikou humanitních oborů,“ líčí Klementová.

Vyhlídkové kolo na brněnském Moravském náměstí.
Děsivá jízda: lidé uvízli na vyhlídkovém kole v Brně, zapomněla na ně obsluha

O své budoucnosti má však vycházející vědecká hvězda jasno. Blízké i daleké. Momentálně pracuje na vytvoření krystalické struktury proteinu CK1α, přičemž výsledky práce jejího týmu mohou mít významný dopad na léčbu nádorových onemocnění.

„Nedovedu si představit, že bych se věnovala čemukoli jinému, než molekulární biologii. Po maturitě bych tedy ráda studovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ráda bych dokončila rozpracované projekty a výsledky přetavila do publikací a v budoucnu získala nějaká zkušenosti v zahraničí,“ uzavírá sedmnáctiletá molekulární bioložka Darja Klementová.